Washington - Obamův poradce pro otázky národní bezpečnosti, generál James L. Jones, je rozžhavený do běla.
Tajné dokumenty o válce v Afghánistánu uveřejněné serverem WikiLeaks ukazují konflikt ve značně jiném světle, než v jakém jej líčil Pentagon. Silně také zpochybňují tvrzení Bílého domu, podle kterého by americké jednotky mohly zemi začít opouštět již příští rok.
Velení americké armády proto zahájilo hon na člověka, který materiály serveru poskytl. Ve středu Pentagon oznámil, že hlavním podezřelým je vojín Bradley Manning, který před časem umístil na Youtube video, na němž americká helikoptéra útočí na civilisty v Iráku.
Při útoku zahynuli také korespondent a fotograf agentury Reuters.
Díky dokumentům uveřejněným WikiLeaks visí teď nad plány Bílého domu velký otazník. Američané se totiž začínají ptát, zda je možné, aby ze země, v níž zjevně vládne obrovský chaos, mohli v dohledné době odejít.
Nevíme, jak reagovat
Obama v prosinci oznámil, že dočasně navýší počet amerických vojáků sloužících v Afghánistánu. Jen ale proto, aby mohl v roce 2011 zahájit odsun jednotek. Teď je vše na vážkách.
"Vůbec nevíme, jak reagovat," řekl deníku The New York Times jeden z úředníků v Bílém domě. "Kongres i veřejnost tohle určitě pořádně rozladí."
Pentagon se snažil těžkosti, s nimiž se Američané v Afghánistánu dennodenně setkávají, často relatizovat. Tajné dokumenty ale hovoří jasnou řečí.
Kvůli obrovským nákladům na válku v Iráku, které Obamův předchůdce George Bush přisuzoval absolutní prioritu, zůstával rozpočet afghánské mise po dlouhá léta notně redukovaný. Bojovníkům Tálibánu tak dlouhé roky čelily málo početné a v řadě provincií mnohdy zcela izolované jednotky armády USA.
V posledních dvou letech se začala aktivita tálibánců prudce zvyšovat a ozbrojenci v černých turbanech postupně ovládli většinu afghánského venkova. Zároveň začal narůstat počet mrtvých Američanů a jejich spojenců.
Afghánistán je tak dnes zemí, kde američtí vojáci umírají nejčastěji. Zatímco v roce 2007 jich zde zahynulo 117, za prvních sedm měsíců letošního roku se toto číslo vyšplhalo na 260.
Incident v Nuristánu
Mezi nyní uveřejněnými dokumenty figuruje zpráva o tajném plánu, v jehož rámci měli být pomocí na dálku odpálené bomby ukryté v koránu s pozlacenými deskami zabiti vysocí činitelé afghánské vlády. V další se hovoří o zásilce alkoholu, do níž byl přidán jed, s cílem zabít americké vojáky.
Do přípravy obou vražedných útoků měla být zapojena pákistánská tajná služba ISI.
Vedle nespolehlivosti pákistánských a afghánských spojenců USA materiály jasně dokumentují zoufalou situaci, v níž se americké jednotky v Afghánistánu často ocitají.
Nejlépe do ukazuje případ předsunutého armádního postu v okrese Kamdeš v provincii Nuristán na východě země. Tálibánci zde v říjnu loňského roku americké vojáky kompletně odřízli a obsadili budovu, v níž sídlila afghánská policie. Nakonec zaútočili i na samotné Američany.
Ti museli přivolat leteckou podporu a svou malou základnu nakonec opustit na palubě helikoptér. Osm vojáků bylo při útoku několika stovek tálibánců zabito a dvě desítky dalších zraněny.
Rakety naváděné na cíl
Pentagon se rovněž snažil utajit aktivity speciální jednotky námořní pěchoty, která se zaměřila na polapení sedmdesáti předních povstaleckých velitelů. Při jejích akcích ale umírali nejenom tálibánci, nýbrž také civilisté.
V květnu 2007 zase mluvčí amerických jednotek v Afghánistánu tvrdil novinářům, že za sestřelením dopravní helikoptéry typu CH-47, v jejíchž troskách zahynulo sedm aliančních vojáků, stála palba z ručních zbraní.
Stroj ve skutečnosti tálibánci zasáhli raketou naváděnou na cíl infračerveným čidlem. Těmi kdysi CIA vyzbrojila mudžáhidy bojující v osmdesátých letech proti sovětským okupantům.
Dokumenty rovněž hovoří o rozsáhlé korupci v řadách afghánské armády a policie, která často spolupracuje s povstalci.
Navýšení na 130 000 mužů
V Afghánistánu sloužilo na konci loňského roku přibližně sedmdesát tisíc Američanů. Obama se jejich počet rozhodl navýšit o dalších třicet tisíc.
Společně s Američany bojuje proti Tálibánu a al-Káidě na třicet tisíc vojáků ze zemí NATO. Ve většině z nich je afghánská mise silně nepopulární a veřejnost požaduje jejich stažení.
K takovému kroku se ale Washington bude moci odhodlat až ve chvíli, kdy bude beze zbytku zajištěno, že odpovědnost za bezpečnostní situaci v zemi zajistí afghánská armáda a policie. Ty by měly v příštím roce mít přes tři sta tisíc mužů.
Otázkou zůstává, zda budou v té době afghánské ozbrojené síly schopny samostatných operací a zda tak Obama bude moci splnit své předsevzetí a začít s odsunem jednotek.
"Víme, že před námi leží ještě velké výzvy, pokud ale dovolíme, aby se situace v Afghánistánu znovu zhoršila, budeme čelit nové hrozbě extremistických skupin, jako je al-Káida, která získá další prostor pro výcvik a plánování útoků," upozorňuje ve stanovisku Bílého domu generál Jones.
