Pentagon: Útok Izraele na Írán by se nám krutě vymstil

Roman Gazdík
16. 4. 2009 12:03
Spojené státy vyslaly dosud nejtvrdší slova směrem k Izraeli
Americká stíhačka F-16 ve výzbroji izraelské armády
Americká stíhačka F-16 ve výzbroji izraelské armády | Foto: Reuters

Washington - Podle amerického ministra obrany Roberta Gatese by se případný izraelský útok na Írán obrátil proti Západu a íránský jaderný program by nezastavil, ale posílil.

Gates to prohlásil den poté, co izraelský prezident Šimon Peres v neděli izraelském rozhlase varoval, že pokud se USA nepodaří přimět Íránce k zastavení jaderného programu, Izrael zaútočí.

„Jediný způsob, jak můžeme zabránit Íránu, aby získal jaderné zbraně, je aby sami Íránci zjistili, že se jim to nevyplatí," řekl dle deníku Army Times Gates v pondělí během setkání s příslušníky námořní pěchoty ve Virginii. „A že to nezvyšuje jejich bezpečnost, ale naopak snižuje."

Sankce ano, útok ne

Gates, který je obhájcem ekonomických sankcí proti Íránu, upozornil na dlouhodobé negativní následky, které by izraelský útok měl.

Robert Gates
Robert Gates | Foto: Reuters

„Kdybychom my nebo Izraelci nebo někdo jiný vojensky zaútočili na Natanz (íránská továrna na obohacování uranu - pozn. red.), tak podle mého názoru zdržíme íránský program na nějakou dobu, ale dojde pravděpodobně jen ke zpoždění jednoho až tří let," prohlásil Gates. „Unifikovali byste národ, stmelili jejich odhodlání mít jaderný program a také v celé zemi implantovali nehynoucí nenávist k tomu, kdo by na ně zaútočil."

Gatesova slova jsou dosud nejsilnějším odsouzením případného izraelského útoku proti íránským zařízením ze strany USA. Sami členové americké administrativy přiznávají, že pro pověst Spojených států v muslimském světě by bylo stejně zhoubné, kdyby zaútočil Izrael, jako kdyby útočily USA, protože by se stejně každý domníval, že izraelský útok Washington schválil.

USA chtějí jednat, Peres ustupuje

Teherán reagoval kladně na iniciativu nové administrativy Baracka Obamy o věci dále jednat a posílit vzájemné diplomatické vztahy. Prezident Mahmúd Ahmadínežád podle svých slov připravuje Západu novou nabídku týkající se íránského jaderného programu.

Šimon Peres
Šimon Peres | Foto: Reuters

Podle deníku New York Times americký prezident Barack Obama chystá vůči Íráncům významný ústupek. Na rozdíl od svého předchůdce George Bushe nepodmíní rozhovory tím, že Teherán nejprve musí zastavit obohacování uranu. Obohacený uran je nutný k sestrojení atomové bomby.

Ve čtvrtek si vzájemně vyjasňovali v Jeruzalémě pozice Peres se zvláštním vyslancem USA pro Blízký východ Georgem J. Mitchellem. Po setkání vydala kancelář izraelského prezidenta prohlášení, dle kterého Peres řekl, že „řešení v otázce Íránu není vojenské povahy."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy