Washington - Války v Iráku a Afghánistánu i celosvětová finanční krize vyhnaly vnitřní zadlužení Spojených států do astronomických čísel. Ministr obrany USA Robert Gates proto oznámil drastická úsporná opatření.
Do roku 2015 chce ušetřit sto miliard dolarů. Navrhuje zrušit Velitelství společných sil (USJFCOM) s pěti tisíci armádními a civilními zaměstnanci. Do důchodu půjde předčasně padesát generálů a admirálů a Pentagon zruší část kontraktů s privátními dodavateli zajišťujícími mimo jiné přepravu a zásobování jednotek.
Na válku s terorem, kterou v roce 2001 zahájil bývalý prezident George Bush, vydaly Spojené státy přes bilion dolarů a ačkoliv budou nyní náklady na misi v Iráku klesat, navýšení prostředků naopak čeká kontingent v Afghánistánu.
Rozpočet Pentagonu byl každým rokem navyšován a tomu chce Gates učinit přítrž.
"Zvyk zcela nekontrolovaně vydávat peníze musí být nahrazen politkou úspor a omezení výdajů," řekl ministr obrany na tiskové konferenci konané v Pentagonu.
Republikánská skepse
Rozpočet ministerstva obrany v běžícím fiskálním roce činí 782 miliard dolarů, což představuje 23 procent výdajové stránky federálního rozpočtu. Téměř dvě stě padesát miliard USD činí nyní náklady na válku v Iráku a Afghánistánu.
Gatesův úmysl v řadách Republikánské strany, která je tradičním zastáncem vysokých výdajů na obranu, naráží na značnou skepsi.
"Ministr Gates nás bude muset přesvědčit, že jeho plány neohrožují bezpečnost naší země," tvrdí předseda sněmovního výboru pro otázky ozbrojených sil Howard McKeon.
Gates byl ministrem obrany i za předchozí Bushovy administrativy a podle deníku The New York Times zrušil či omezil některé zbrojní programy již dříve. V dlouhodobém ohledu by tyto úspory měly dosáhnout 330 miliard dolarů.
Největší navýšení za Bushe
Rozpočet Pentagonu byl v minulé dekádě pravidelně navyšován o sedm procent ročně. Gates chce, aby to napříště bylo pouze jedno procento, upravené o inflaci. Případné nové výdaje na válku s terorismem budou nicméně předkládány a schvalovány v Kongresu podle okamžitých potřeb, jako tomu bylo za Bushe.
Šetřit chce Gates i nadále především v armádní administrativě. Proti škrtům znamenajícím omezení bojových operací v Afghánistánu se budou stavět jak republikáni, tak i část demokratů, kteří se obávají, že by válka s al-Káidou mohla skončit fiaskem.
Argumentují tím, že definitivní zvrat během války v Iráku, po němž mohl Washington začít uvažovat o stažení jednotek, přineslo až radikální navýšení počtu amerických vojáků, k němuž došlo v roce 2007.
Pro celkovou úrovni federálního dluhu to nevěstí nic dobrého.
Po období relativně nízkého zadlužení za prezidentů Nixona, Forda a Cartera (okolo pětatřiceti procent), začal dluh strmě růst za prezidentů Reagana a Bushe staršího, kdy přesáhl hranici 65%. Nemalou zásluhu na tom měly právě výdaje na armádu.
Zadlužení začal znovu snižovat až Bill Clinton, který v roce 2001 předával Bushi juniorovi dluh na úrovni 57 procent. Za Bushovy vlády zadlužení opět rostlo a v roce 2009 překonalo hranici 80 procent. Strmý nárůst pokračuje i za prezidenta Obamy.
