Kuala Lumpur - Jde zřejmě o největší leteckou záhadu vůbec. Nikdo neví, proč letoun mířící z Kuala Lumpuru do Pekingu najednou úplně změnil kurz a letěl v obráceném směru k australským břehům.
A už se to ani nikdy nikdo nedozví. Boeing 777 se zřítil na neznámém místě v Indickém oceánu. V úterý vyšetřovatelé po více než čtyřech letech definitivně ukončili pátrání po jeho troskách.
Let MH370 malajsijských aerolinek zmizel z radarů 8. března 2014. Spolu s letadlem zmizelo i všech 239 lidí na palubě.
Pátrací týmy dosud nalezly jen pár kousků z jeho trosek: na ostrově Réunion v Indickém oceánu, u břehů Afriky a na Madagaskaru. U některých úlomků se ani nedá s jistotou říct, že opravdu pocházejí ze ztraceného letadla.
Původně bylo pátrání po letadle ukončeno loni v lednu. Mezinárodní tým vyšetřovatelů tragédie utratil kolem 160 milionů dolarů (přes 3,5 miliardy korun). O náklady se dělily Austrálie a Malajsie. Pátrací loď s nejmodernější technikou téměř tři roky prohledávala 120 tisíc čtverečních kilometrů dna oceánu západně od australského pobřeží. Bez výsledku.
#MH370 last seen on military radar over Strait of Malacca at low altitude. pic.twitter.com/KaWiq8cC53
— Planesonearth (@Planesonearth) March 11, 2014
Australští vyšetřovatelé uvedli, že o místech, kde trup letounu leží, toho vědí méně než o povrchu Měsíce. Jen odhadují, že může ležet přibližně v hloubce pěti kilometrů pod hladinou a ve vzdálenosti 1700 kilometrů od západního pobřeží Austrálie.
Pozůstalí proti uzavření případu protestovali. Malajsijská vláda proto sehnala soukromého sponzora a pátrání obnovila na západě od australských břehů. Ani tam ale pátrací tým nic nenašel.
Kromě samotného vraku vyšetřovatelé stejně marně hledají odpovědi na otázky, co se vlastně tehdy nad Indickým oceánem stalo. Teorií a možných příčin leteckého neštěstí je hned několik. Bez trupu letadla je ale prakticky nemožné některou z nich s definitivní platností potvrdit. Jednotlivé kousky trosek pouze napovídají, jak asi probíhaly poslední minuty letu do Pekingu.
Co se vlastně stalo?
Z údajů ze satelitů je zřejmé, že malajsijský letoun krátce po startu stočil směr na jih a letěl tak ještě několik hodin, než se zřítil do moře. Posádka už ale s nikým na zemi nekomunikovala. Cestující na palubě zřejmě ztratili vědomí.
V rádiu se neozvalo volání o pomoc, nikdo z pasažérů neodeslal žádnou zprávu svým nejbližším.
Z analýzy vztlakových klapek letadla nalezených na pobřeží ostrova Réunion vyplývá, že stroj klesal neřízeně. Mohlo mu dojít palivo, mohlo také dojít ke ztrátě přetlaku na palubě nebo k vypuknutí požáru. Na vině může být i lidské pochybení. Anebo dokonce úmysl.
Sebevražda
S variantou, že jeden z pilotů letadlo namířil k zemi schválně, přišla skupina expertů v polovině května. O sebevraždě kapitána Zaharieha Ahmada Shaha se spekulovalo už dříve, když vyšetřovatelé na jeho domácím simulátoru objevili trasu, která odpovídá osudnému letu MH370. Jasný důkaz však až dosud neexistoval. Spekulovalo se o tom, že ho chtěla opustit žena a on konec svého manželství nezvládl. Jeho rodina však něco takového popřela.
#MH370 Mashable has also posted a map http://t.co/jPjd4S5Zjp pic.twitter.com/ztZAG5TagR
— George Hatcher Sr. (@GeorgeHatcher) July 30, 2015
Podle posledních poznatků ale může Shahův záměr prozradit poslední změna směru letadla, která dokazuje, že někdo letadlo ovládal. Nad Penangem v Malajsii, odkud Shah pocházel, se letadlo krátce otočilo doleva. Podle některých se tak třiapadesátiletý pilot naposledy podíval domů a rozloučil se.
"Pokud se podíváte velmi pečlivě, můžete vidět změnu směru doleva a následně dlouhý obrat doprava. Pak se znovu otočil doleva. Dlouho jsem přemýšlel, jaký důvod to mohlo mít. Jaký technický důvod pro tohle za tím mohl být, a pak, po dvou třech měsících přemýšlení, jsem konečně našel odpověď: někdo se díval z okna," vysvětlil tuto teorii člen expertního týmu, pilot a instruktor Simon Hardy. "Bylo to dlouhé emocionální sbohem," míní.
Pilot ale předtím musel snížit tlak na palubě, přičemž omdlel každý, kdo neměl kyslíkovou masku.
Všichni zemřeli už ve vzduchu
Hned týden nato ale přišla další část vyšetřovatelů s jinou teorií: šlo o nehodu. Podle nich byli na palubě v bezvědomí všichni a letounu došlo palivo.
Pokud klesl na palubě tlak, nepřežil by nikdo, ani kdyby měl kyslíkovou masku. Letadlo podle této teorie nikdo neovládal a zřítilo se samo poté, co mu kvůli nedostatku paliva přestaly fungovat motory.
Příčina tragédie ale není tou největší záhadou, kterou se let MH370 zapsal do historie letecké dopravy. Otázky vyvolává hlavně to, jak je možné, že dopravní letadlo s více než 200 lidmi na palubě mohlo tak jednoduše zmizet.
Jak může letadlo zmizet?
Odpověď na tuto otázku před nedávnem přinesl časopis Time - letadla nemusí vysílat informace o své poloze tak často. Pravidlo, podle kterého se pohyb letadel bude v případě potíží sledovat po minutě, začne platit až v roce 2021.
Technologie na to přitom v současné době, kdy je možné sledovat vlastní mobilní telefon v reálném čase, existují. Letecké společnosti ale doposud nejsou nucené na tom trvat. A nebudou to muset dělat ještě tři roky.
Teprve do konce letošního roku začne platit pravidlo zavazující aerolinky sledovat polohu svých letadel každých 15 minut. Taková čtvrthodina ale v případě zmizení letadla znamená prostor o rozloze 170 tisíc kilometrů čtverečních, na kterých se případně může zřítit. Když spadne do oceánu, mořské proudy mohou navíc trosky letadla celkem rychle rozptýlit.
"Až od roku 2040 nebo 2050 bude stále létat velké množství letadel, která tento sledovací systém mít ještě nebudou," cituje Time Davida Stupplese, profesora elektronických rádiových systémů z University of London.
"Nemůžete říct, že MH370 se nikdy nebude opakovat, protože bude," varuje.