Vatikán - Den po připomínce obětí holocaustu se znovu vyostřily vztahy mezi Vatikánem a Židy. Důvodem je sobotní papežská rehabilitace biskupa, jenž popírá právě zavraždění šesti milionů židovských obětí v koncentračních táborech.
Přestože Benedikt XVI. ve středu vyjádřil solidaritu s Židy a odsoudil názory tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za druhé světové války, z nejvyššího rabinátu v Izraeli mezitím přišla ostrá slova o přerušení vztahů.
Kritika Elieho Wiesela
Rabinát v dopise Vatikánu vyjádřil lítost a bolest nad rehabilitací a dodal, že bude velmi těžké pokračovat nyní v dialogu s Vatikánem stejně jako před rehabilitací.
Mluvčí Vatikánu věří, že rabinát ve světle nového papežova vyjádření svůj postoj přehodnotí. Nejvyšší náboženská autorita v |Izraeli přijala slova Benedikta XVI. jako krok k nápravě, podle agentury AP byla však v dopise zrušena plánovaná březnová návštěva ve Vatikánu. Napětí by nicméně nemělo mít žádný vliv na oficiální vztahy mezi Vatikánem a Státem Izrael.
Papež zrušil v sobotu exkomunikaci čtyř celkem tradicionalistických biskupů, kteří byli z římskokatolické církve vyloučeni v roce 1988, protože byli vysvěceni bez povolení Vatikánu.
Jeden je Argentinec, dva Francouzi a poslední Brit; právě on vzbudil kontroverze. Richard Williamson totiž několikrát popřel plný rozsah holokaustu evropských Židů. I švédské televizi minulý týden řekl: "Nevěřím, že existovaly plynové komory." A dodal, že v nacistických koncentračních táborech zahynulo „jen" 300 tisíc Židů.
Organizace francouzských židovských skupin za to Williamsona nazvala "odporným lhářem, jehož jediným cílem je znovu vzkřísit staletou nenávist vůči Židům". Židovské organizace v Evropě už před rehabilitace varovaly, že to může poškodit katolicko-židovské vztahy a podpořit antisemitismus. Vrchní římský rabín prohlásil, že zrušení exkomunikace otevře "hlubokou ránu".
Vatikán kritizoval spisovatel Elie Wiesel. Papež podle něho rehabilitací ocenil "nejhrubší stránku antisemitismu". Nositel Nobelovy ceny za mír považovaný za morální autoritu vyloučil, že by Vatikán o biskupově minulosti nevěděl, a prohlásil, že šlo možná o "záměrný" krok.
Oficiální postoj Vatikánu, který v sobotu mluvčí, zní, že papežovým úmyslem nebylo omilostnit popíratele holokaustu, ale sejmout exkomunikaci, která nebyla uvalena kvůli tomu, že by biskup Williamson popíral holokaust.
„Tento akt se týká pouze zrušení exkomunikace. Nemá nic společného s osobními názory člověka - ty je možno podrobit kritice, ale nemají žádný vztah k tomuto právnímu aktu," prohlásil Federico Lombardi.
Jádrem sporu je Pius XII.
Druhá světová válka a tehdejší postoje Vatikánu jsou dodnes zdrojem napětí ve vztazích mezi Židy a katolickou církví. Její hlavou byl v letech 1939 až 1958 papež Pius XII., jemuž je vyčítáno, že se nejen nezastal židovských obětí z celé Evropy, nýbrž že nic neudělal ani pro římské Židy, kteří požívali zvláštní ochranu mnoha papežů.
"Dokonce i poté, co zprávy o vyvražďování Židů dospěly do Vatikánu, papež proti tomu neprotestoval ústně ani písemně. Dokonce i když byli Židé z Říma deportováni do Osvětimi, nezasáhl," stojí na jedné z tabulek se dvěma papežovými fotografiemi v památníku obětem holocaustu Jad Vašem.
Dlouholetý spor už na podzim oživil zahájený proces Piova svatořečení. Izrael se proti němu ostře ohradil.
Německý kněz Peter Gumpel pak prohlásil, že německý papež Benedikt XVI. nepojede do Izraele, dokud nebudou z památníku Jad Vašem odstraněny fotografie Pia XII. včetně citovaného komentáře. Jezuita je v případu Pia XII. postulátorem pověřeným organizováním jeho blahořečení.
Čtyři hodnostáře vysvětil v roce 1988 arcibiskup Marcel Lefebvre - „odpadlík" protestující proti liberálním reformám, jako bylo používání národních jazyků při bohoslužbách, jež povolil 2. vatikánský koncil (1962 - 1965).
Lefebvre zemřel v roce 1991. Vatikán řekl, že exkomunikaci zruší, pokud biskupové potvrdí svou poslušnost církvi, přijmou její učení a skloní se před papežovou pravomocí a autoritou.
