Řím - Pokus pozvat hlavu katolické církve na přednášku na největší italské univerzitě La Sapienza v Římě skončil nezdarem. A vyhrocenými spory v celé Itálii.
Italové se teď kvůli němu přou o toleranci, svobodu slova a vztah církve k vědě a vědeckému poznání.
Benedikt XVI. měl na akademické půdě vystoupit dnes. Ale neučiní tak, své vystoupení odvolal. Poté, co sedmašedesát profesorů a část studentů proti jeho návštěvě bouřlivě protestovala.
Útok na kancelář rektora
Odpůrci papeže sepisovali petice, vyvěšovali protestní plakáty na zdi a z oken, na chvíli obsadili kancelář rektora a slibovali, že návštěvě jsou připraveni bránit i vlastními těly.
Důvod? Údajně špatný a kritický vztah Benedikta XVI. k vědě a svobodnému bádání.
Kritici mají prvnímu muži katolické cirkvě za zlé, že v roce 1990 - ještě jako kardinál Josef Ratzinger - citoval v jednom ze svých proslovů rakouského filozofa, obhajujícího soud s Galileo Galileem. Ten byl inkvizicí v roce 1633 obviněn z kacířství.
Citlivost vědců
Podle Vatikánu byla tehdejší slova dnešního papeže špatně interpretována. V obavách z další eskalace konfliktu ale Benedikt raději návštěvu zrušil a oznámil, že text svého projevu zašle písemně.
"Od chvíle, kdy byl odsouzen Galileo, jsou vědci citliví na vměšování se katolické církve na půdu vědy," citovala agentura AFP Carla Cosmelliho, jednoho z protestujících profesorů.
"Návštěva papeže není vhodná, věda náboženství nepotřebuje," uvedla profesorka a specialistka na počítačové technologie Andrea Sterbiniová.
Prodi hájí papeže
Kritiky papežovy přednášky tvrdě odsoudil italský premiér Romano Prodi. Podle něj znesvětili italskou tradici tolerance a svobody myšlení a vyjadřování.
Papeže ze zastal i nositel Nobelovy ceny za literaturu Dario Fo, jinak hlasitý kritik církve. "Jsem proti jakékoliv cenzuře, právo na svobodu projevu je posvátné," řekl deníku La Repubblica.
Univerzitu La Sapienza v Římě založil v roce 1303 jeden z Benediktových přechůdců, papež Bonifác VIII.
