Washington - Sarah Palinová neutuchá ve víření americké politické scény. Bývalá republikánská kandidátka na viceprezidenta o víkendu vystoupila v Iowě, státě, který hraje klíčovou roli při výběru prezidentských kandidátů, a znovu tak oživila spekulace, že za dva roky hodlá vzít na zteč Bílý dům.

Co je však momentálně důležitější, je role, kterou Palinová sehraje ve výsledku letošních voleb do Kongresu, vzdálených už pouhých šest týdnů.

Minulý týden pomohla bývalá aljašská guvernérka k šokujícímu vítězství Christine O´Donnelové v republikánských primárkách ve státě Delaware, nyní vyšel průzkum veřejného mínění, který dokládá, proč v kongresových volbách hrozí fiasko prezidentu Obamovi a jeho demokratům.

Důkaz, kdo chce hlasovat

Agentura Rasmussen zjistila, že u lidí, kteří se chystají letos hlasovat, jsou názory Sarah Palinové populárnější než ty Baracka Obamy. Dvaapadesát procent dotázaných uvedlo, že jejich vlastní názory jsou blíž těm Palinové. Pouze čtyřicet procent výzkumníkům odpovědělo, že to je prezident, kdo zastává názory odrážející lépe jejich vlastní.

Klíčem k pochopení tohoto překvapivého výsledku je právě vzorek populace, jehož se Rasmussen dotazoval. V jeho průzkumu odpovídali pouze lidé, kteří avizovali záměr zúčastnit se kongresových voleb. To, že většina z nich ukáže z dvojice Palinová - Obama na republikánku jako na toho, kdo je jim bližší, dokládá, jaká část americké společnosti se letos chystá hlasovat.

Jsou to převážně lidé nazlobení na způsob, jakým Obama Spojeným státům vládne a na rozpínající se vliv federálních úřadů. Jejich nejvýřečnější mluvčí je právě Palinová.

Pokud by se průzkumu účastnili lidé vybraní bez ohledu na to, zda chtějí v listopadových volbách hlasovat, dopadl by výsledek jinak.

Celá populace Palinovou nemiluje

Když se na Palinovou ptal průzkum televize CBS a deníku New York Times minulý týden, jen 21% Američanů uvedlo, že má na ni příznivý názor. Naopak skoro polovina, 46 procent, se vyjádřila opačně.

Většina respondentů zároveň uvedla, že to, koho ona podporuje, nehraje při jejich volebním rozhodování žádnou roli.

Ďáběl je i zde schován v detailu: tohoto průzkumu se zúčastnil náhodně vybraný vzorek všech Američanů, tedy včetně těch, kteří se nebudou obtěžovat v kongresových volbách hlasovat a nevolili ani v republikánských primárkách.

Nízká volební účast

Kongresové volby v polovině funkčního období prezidenta mají tradičně nízkou volební účast, přijde k nim obvykle méně než polovina oprávněných voličů. Vítězí v nich tak strana, která má v danou chvíli odhodlanější (jedno, zda naštvanější, či naopak natěšenější) voliče.

Zatímco před dvěma lety v prezidentských volbách to díky Obamovi byli jednoznačně demokraté, letos mají tuto výhodu - také díky Sarah Palinové - republikáni.

V nejnovějším šetření to znovu potvrdil Gallupův ústav. Silné odhodlání zúčastnit se voleb vyjádřilo 47 procent republikánů, ale jen 28 procent demokratů. Devatenáctiprocentní rozdíl je jeden z nejvyšších, jaké Gallup letos naměřil.

Černochům ani mladým se nechce

Barack Obama a jeho političtí stratégové v Bílém domě jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi. Koncem minulého týdne vyšlo najevo, že hodlají investovat miliony dolarů do předvolební agitace, jejímž cílem bude přesvědčit Afroameričany, aby přišli hlasovat.

Černí Američané patří tradičně k nejlaxnějším voličům, před dvěma lety však přišli podpořit v prezidentských volbách Baracka Obamu. Dalšími skupinami, které ho před dvěma lety volily, a letos se k volbám nehrnou, jsou mladí Američané a ženy.

Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru