Jeruzalém - Jak uklidnit Spojené státy a přitom neohrozit svou jestřábí koalici? To je otázka, kterou nyní řeší izraelský premiér Benjamnin Netanjahu. Ten v neděli na Bar-Ilanově univerzitě přednese očekávaný projev týkající se budoucnosti mírového procesu mezi Izraelci a Palestinci.
Administrativě Baracka Obamy vadí zaprvé to, že se Netanjahu zatím veřejně nepřihlásil k podpoře palestinského státu. Zadruhé, že odmítá zmrazit konstrukci veškerých osad na Západním břehu, kde má - vedle Gazy - palestinská domovina vzniknout.
Co s osadami?
Ve 121 (podle mezinárodního práva nelegálních) větších izraelských osadách a další více než stovce (podle mezinárodního i izraelského práva nelegálních) menších táborech žije na Západním břehu téměř 300 tisíc Izraelců. Podle nového průzkumu institutu Maagar Mohot si padesát šest procent Izraelců myslí, že by se Netanjahu americkému tlaku ohledně osad podvolit neměl.
Kritika kvůli kolonizování Západního břehu stíhala Izrael i od předchozích administrativ USA, nový americký prezident Barack Obama však dává najevo mnohem důrazněji, že chce s mírovým procesem pohnout kupředu a že se mu rozšiřování osad vůbec nelíbí.
Zmražení jejich výstavby je součástí první fáze takzvané „cestovní mapy", ke které se v roce 2003 zavázali tehdejší premiéři Izraele a Palestiny Ariel Šaron a Mahmúd Abbás.
Spor o přirozený přírůstek
Palestinci tvrdí, že jakákoliv smysluplná jednání o míru nemají smysl, pokud Izrael neustále ukrajuje z území jejich předpokládaného státu.
Netanjahu se již zavázal k tomu, že nebude stavět žádné další osady, centrem sporu jsou tak ty stávající. Izraelská vláda je hodlá rozšiřovat dle „přirozeného přírůstku obyvatelstva", to je však -zvláště s ohledem na různé výhody a pobídky, kterým se na Západní břeh stěhující osadníci těší - dost nekonkrétní pojem.
Obama i Palestinci tak požadují zastavení jakékoliv výstavby. Takový závazek by však byl pro Netanjahua obrovským problémem. Přítomnost pravicových náboženských stran v jakékoliv izraelské koalici totiž tuto variantu vždy znemožnila a ani nyní tomu není jinak.
Kromě levicové Strany práce, která by zřejmě na Obamův požadavek kývla, má totiž izraelský premiér za koaliční partnery pouze ostře vyhraněná pravicová uskupení, která jsou výrazně proti.
Největší koaliční partner Izrael náš domov se přímo profiluje coby ochránce zájmů osadníků. Rovněž náboženské strany Jednotný judaismus Tóry, Šas a Židovský domov jsou stoupenci osadnického hnutí.
Netanjahu zřejmě podpoří palestinský stát
Z prostoru mezi kladivem americké administrativy a kovadlinou ultrapravice však pro Netanjahua vede cesta úniku. Všeobecně se očekává, že ve svém projevu splní druhý americký požadavek a veřejně se přihlásí k ideji palestinského státu.
O tom, že palestinský stát vznikne, se před nástupem Netanjahuova kabinetu - alespoň veřejně a v „dobré společnosti" - nedebatovalo a bylo to přijímáno jako samozřejmost. Premiér si však svým dosavadním odpíráním vytvořil prostor k ústupku, který by se u nikoho jiného nepočítal.
Předchozí izraelská vláda Ehuda Olmerta sice nahlas palestinský stát podporovala, ale nic k jeho ustavení neučinila. Místo toho rozšiřovala osady na Západním břehu - ovšem potichu, aby to nevzbudilo tolik pozornosti.
