Palestinské centrum pro politiku a průzkum veřejného mínění v Ramalláhu provádělo v první polovině června sondáž mezi 1200 Palestinci v Gaze i na Západním břehu.
Celkem 77 procent dotázaných uvedlo, že Hamás vyšel z konfrontace s Izraelem letos v květnu jako vítěz, a 65 procent si myslí, že se Hamás svým zásahem přičinil o izraelský ústupek. Tedy že palestinské rodiny nebudou díky raketovým útokům vystěhovány z domů v jeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh.
Kvůli sporům v této čtvrti propukly nepokoje na jeruzalémské Chrámové hoře. Hamás tím zdůvodnil své rozhodnutí pálit rakety na Izrael, který odpovídal bombardováním. Po dvou týdnech vyjednal příměří Egypt. Konflikt si vyžádal 13 mrtvých v Izraeli a 256 v Pásmu Gazy.
Z výsledků průzkumu ale vyplývá ještě jedna věc: pokud by se nyní konaly palestinské prezidentské volby, většina voličů by dala svůj hlas předákovi Hamásu Ismáílu Haníjovi, a nikoliv současnému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi. Haníju by volilo 59 procent dotázaných, Abbáse jen 27 procent. Haníja však z Gazy odjel v roce 2019, od té doby žije převážně v Kataru, který je největším dárcem finanční pomoci Hamásu.
Oslabující Fatah
Poslední palestinské prezidentské volby se konaly v roce 2005, zvítězil v nich Abbás jako kandidát Fatahu. Od té doby byly několikrát odloženy s poukazem na nestabilní bezpečnostní situaci, naposledy na začátku letošního roku.
Průzkum ale ukázal, že trend oslabování Fatahu a naopak rostoucí síly Hamásu pokračuje. Až 53 procent oslovených uvedlo, že Hamás si nejvíce ze všech zaslouží vládnout Palestincům a hájit jejich zájmy.
Izrael s Fatahem vede jednání, Hamás však považuje za teroristickou a islamistickou organizaci. Zatímco Fatah ovládá Západní břeh Jordánu, Hamás vládne v Gaze.
V reakci na úterní demonstraci izraelských stoupenců krajní pravice v Jeruzalémě Hamás vyslal nad izraelské území v noci na středu dvacet zápalných balonů. Tyto balony obvykle nesou výbušniny a hořlavé materiály, které po dopadu způsobují velké požáry a škody v zemědělství. Na jihu Izraele proto zasahovalo několik hasičských týmů.
Podle izraelského rozhlasu dala vláda židovského státu najevo egyptským prostředníkům, že pokud bude Hamás v posílání zápalných balonů pokračovat, ohrozí to dohodu o příměří. V Izraeli je teprve několik dní u moci nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta, jeho předchůdce Benjamin Netanjahu opustil post předsedy vlády po dvanácti letech.
V reakci na vypouštění balonů izraelské letectvo bombardovalo sklady zbraní Hamásu v Gaze. Pozemní jednotky zatkly na hranici s Gazou tři Palestince, kteří překonali hraniční zátarasy. Izraelští vojáci také zastřelili na Západním břehu Jordánu Palestinku, která se do nich pokusila najet automobilem.
Železná kopule je nezachytí
"Jsme připraveni na všechny scénáře, včetně úplného obnovení bojů," uvedlo v prohlášení izraelské ministerstvo obrany.
Balonové bomby použil Hamás poprvé ve větší míře v roce 2018. Tehdy tyto balony založily na jihu židovského státu přes 600 požárů, které spálily přes 1500 hektarů zemědělských plodin a lesa. Balony se dostaly nejdále čtyřicet kilometrů od hranice Pásma Gazy. Izraelský systém protiraketové obrany Železná kopule (Iron Dome), který zachytává střely vypálené z Gazy, není v případě zápalných balonů použitelný.
