Do šedesáti let by se přitom měla podle jejich odhadu dokonce zcela zacelit. "Jsem optimista, věřím, že zase budeme mít normální, nepoškozenou ozonovou vrstvu. Nebude to zřejmě v průběhu mého života, ale toho vašeho snad ano," citovala BBC z projevu Davida Hofmana na vědecké konferenci ve Washingtonu.

Hofman pracuje v americkém Národním úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) jako ředitel globální monitorovací divize a před dvěma dekádami se podílel na odhalení ozonové díry.

Podle něj je zjevné, že opatření, která se kvůli poškození ozonu podařilo na globální úrovni přijmout, zabrala. Za zlepšením stavu ozonové vrsty je zejména postupné odstraňování látek, jako jsou třeba freony, používané dříve ve sprejích či lednicích.

Ozonová vrstva chrání Zemi před ultrafialovými paprsky ze Slunce. Pokud jsou jim lidé, zvířata či rostliny vystaveny, může to pro ně být nebezpečné.

Díra byla objevena v roce 1986. Následně byly přijaty mezinárodní dohody o ukončení používání chemikálií, které ničí ozonovou vrstvu. Ozonová díra je v současnosti velká zhruba tolik, kolik činí plocha severní Ameriky.

Vědci ve Washingtonu však varovali, že pozitivní změny by mohlo zastavit globální oteplování. A právě k němu podle nich přispívají chemikálie, které ve sprejích a ledničkách nahradily freony.