Washington - Seddique Mateen se narodil v Afghánistánu. Je otcem muže, který v neděli v přeplněném floridském gay klubu postřílel 49 lidí.
Působí mimo jiné jako politický komentátor. A v této roli často kritizuje Pákistán i afghánského prezidenta Ašrafa Gháního.
Již tři roky vystupuje v občasném televizním pořadu satelitního kanálu, který vysílá z USA a je určen posluchačům v Afghánistánu. V neděli - v den krvavého útoku v Orlandu - zveřejnil na Facebooku poslední ze svých komentářů k politickému dění.
Omar Khatab, majitel kalifornského satelitního kanálu Payam-e-Afghan, v rozhovoru pro agenturu Reuters potvrdil, že si Matten vysílací čas v jeho televizi pronajímal. Vysílal pořad s názvem Durand Džirga, věnovaný zčásti sporům, jež vyvolává takzvaná Durandova linie, hraniční čára mezi Afghánistánem a Pákistánem.
Kdysi ji vytyčili Britové, kteří v koloniálních časech tuto část asijského kontinentu ovládali.
V rozhovoru pro televizní stanici NBC Seddique Mateen prohlásil, že řádění jeho syna "nemá nic společného s náboženstvím".
Popisoval rovněž příhodu, kdy jeho devětadvacetiletý syn Omar spatřil v centru Miami dva muže, kteří se líbali před jeho ženou a dítětem, a velmi ho to rozlítilo.
"Chtěli bychom říct, že se omlouváme za celý incident," řekl otec masového vraha v neděli pro NBC News. "Neměli jsme o tom, co podnikne, tušení. Jsme šokováni podobně jako celá země."
Seddique Mateen má podle oficiálních údajů bydliště na Floridě, kdy přesně přišel do Spojených států, se ale nevědělo. Na vzkazy, které mu reportéři Reuters nechali v jeho hlasové schránce, neodpovídal.
Mobil nechával vypnutý, nereagoval ani na e-maily.
Majitel satelitního kanálu Khatab říká, že se ve vysílacím studiu v kalifornském Canoga Parku objevuje "třikrát až čtyřikrát" do roka, aby zde nahrál svůj pořad. "Jeho pořad trvá dvě nebo tři hodiny," upřesnil v telefonickém rozhovoru.
"Koupil si vlastní vysílací čas. Pak sem přijde, nahraje a odvysílá ho a během jednoho dne je se vším hotov," dodal.
Omar Khatab tvrdí, že politické názory Seddiqua Mateena jsou všeobecně silně protipákistánské. Na kanálu YouTube, vedeném na jeho jméno, je nahrána více než stovka videí, které zde byly umístěny v letech 2012 až 2015.
V jednom z videí se hovoří o "zabijákovi ISI" – což je zkratka pro pákistánskou rozvědku, kontrolovanou z velké části armádou. Seddique ve videu tvrdí, že tato tajná služba je "duchovním otcem světového terorismu".
Washington pákistánskou tajnou službu opakovaně obviňoval, že podporuje útoky proti americkým cílům v Afghánistánu, Pákistán však tato obvinění popírá.
Podle videa na YouTube pořídil Seddique Mateen rozhovor s Gháním v lednu 2014, osm měsíců předtím, než se stal afghánským prezidentem. V interview se vyptával na ekonomický rozvoj a nezaměstnanost mezi mladými lidmi v Afghánistánu.
Jak upřesnil Omar Khatab, rozhovor byl natočen v Kábulu a Seddique jej přivezl ke zpracování do Kalifornie.
Během rozhovoru sice Gháního chválil, v následujícím roce však změnil názor. Podle všeho jej rozhořčilo, že se afghánský prezident začal chovat velmi vstřícně vůči Pákistánu, aby mohl zahájit mírového rozhovory s Tálibánem.
Na videu natočeném v roce 2015 Mateen oznamuje svou vlastní kandidaturu na afghánského prezidenta, ačkoliv do dalších voleb je ještě daleko.
Na videích má na sobě oblek západního střihu a kravatu a hovoří v jazyce dárí, což je varianta perštiny, kterou se mluví na západě Afghánistánu. Velmi tvrdě přitom kritizuje Gháního politiku, ať už tu domácí nebo zahraniční.
Útočí také na Pákistán, jeho tajné služby, bývalého afghánského prezidenta Hamída Karzáího a některé vysoké afghánské vládní úředníky, stejně jako na představitele džihádu.
Na videu, které na svou facebookovou stránku umístil v únoru, se tvrdě pustil do příslušníků Tálibánu, které označil za "služebníky" ISI.
Na videu z 11. června se Seddique Mateen objevil ve vojenské maskovací uniformě a prohlásil, že Afghánistán musí "potrestat zrádce". "Přeji si, aby jednoho dne nějaký hrdina sňal Ghánímu turban a dal tomuto šílenému muži políček," říká v něm. "Tento zrádce si vyhrnul rukávy a pustil se do práce, aby zničil naši zemi."
