Jak se útok odehrál?
V úterý ráno kolem šesté hodiny provedly letouny syrské armády nálet na město Chán Šajchún v provincii Idlíb na severozápadě země.
Shodily čtyři bomby. Podle svědků tři konvenční, které byly slyšet, a jednu, která dopadla tišeji. Z místa jejího dopadu pak stoupal bílý dým a lidé kolem se dusili v křečích.
Podle humanitární organizace Lékaři bez hranic zranění vykazovali příznaky typické pro použití sarinu a chlóru.
Kolik lidí zemřelo?
Údaje se rozcházejí. Pohybují se od 72 do více než sto. Zdravotníci a dobrovolníci ošetřili více než 400 osob.
Je možné, že letadla zasáhla továrnu, ve které měli povstalci uskladněny chemické zbraně?
Tvrdí to Rusko a syrská vláda.
Názory expertů se rozcházejí. Americký expert na chemické zbraně Dan Kaszeta uvedl pro BBC, že soudit jen z videozáznamů je složité.
Bývalý člen české protichemické jednotky Jaroslav Kumbera řekl Aktuálně.cz, že obě varianty - shození bomb vládními letadly nebo zasažený sklad rebelů - jsou reálné.
Sarin nezanechává za sebou zápach a rychleji se rozptyluje než yperit. Je ale složité ho vyrobit, složky se musí namíchat těsně před použitím a nelze to udělat v takzvaně polních podmínkách.
Kdo v minulosti v Sýrii použil chemické zbraně?
Tým odborníků Organizace spojených národů (OSN) jednoznačně určil jako viníka syrský režim v případech nasazení chlóru v letech 2015 a 2016.
Vina za smrt několika stovek lidí po použití sarinu na damašském předměstí Ghúta v srpnu 2013 nebyla jasně prokázána, protože inspektoři se nemohli do oblasti dostat včas.
USA a západoevropské země obvinily Asada, Rusko povstalce. Stejně jako v současném případě.
Syrská vláda pak na základě mezinárodní dohody odevzdala v roce 2014 přes tisíc tun sarinu, plynu VX a yperitu ze svých skladů.
Není ale jisté, zda odevzdala všechno.
Kdo kontroluje západosyrskou provincii Idlíb, na kterou syrská vládní letadla útočila?
Ovládá ji koalice různých ozbrojených skupin, které bojují proti Asadovu režimu.
Jsou mezi nimi i radikální islamisté. Například Fronta dobytí Sýrie, která se až do loňska hlásila k teroristické síti al-Káida.
Do provincie uprchlo také mnoho civilistů z východního Aleppa, někdejší bašty syrských povstalců, kterou loni dobyla syrská armáda s pomocí ruského letectva a dobrovolníků z Libanonu, Íránu a Iráku.
Bojovníci Islámského státu v syrské provincii Idlíb nepůsobí.
Můžou syrští povstalci vlastnit chemické zbraně?
Zatím nebylo prokázáno, že by je vlastnili nebo vyráběli v Sýrii.
Teroristická síť Islámský stát ale podle vyšetřovatelů OSN použila v roce 2015 yperit během bojů s jednotkami iráckých Kurdů v Iráku.
Na území Sýrie zatím žádné podobné incidenty spojované s povstalci hlášené nejsou.
Proč by Asadova vojska použila zakázané chemické zbraně v době, kdy s podporou Ruska a Íránu vyhrává a kontrolují strategicky nejdůležitější oblasti Sýrie?
Můžeme jen spekulovat. Do hlavy syrskému prezidentovi Asadovi nebo jeho generálům nikdo nevidí.
Pokud útok skutečně spáchal, mohl chtít Bašár Asad zastrašit své odpůrce v místech, která nekontroluje. A vyslat jim jasný vzkaz, že se s nimi vypořádá jakýmkoliv způsobem, aniž by se mu něco stalo.
Útok se odehrál několik dní poté, co americká velvyslankyně při OSN Nikki Halleyová i ministr zahraničí USA Rex Tillerson oznámili, že nebudou dál požadovat odchod Asada jako podmínku pro řešení syrského konfliktu.
Změní se zásadně politika USA vůči Sýrii?
Nový americký prezident Trump tvrdí, že po útoku v Chán Šajchúnu změnil názor na Sýrii i prezidenta Asada.
Jeho ministr zahraničí Rex Tillerson obvinil syrskou vládu z brutálního barbarství.
Nic ale nenaznačuje tomu, že by Washington chystal zásah silou proti režimu, který má masivní vojenskou a finanční podporu Moskvy a Teheránu.
Ovlivní nějak incident postoj Ruska, které zatím režim prezidenta Asada podporovalo?
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek označil použití chemických zbraní za "strašný a nepřijatelný zločin", ale Rusko podle něj nesouhlasí s americkými závěry a s přisouzením viny Asadovi.
Jak se k situaci v Sýrii staví jiné muslimské státy?
Írán a libanonské hnutí Hizballáh podporují syrského prezidenta Asada.
Ten patří k náboženské komunitě alávitů, která je blízká šíitskému islámu, převládajícímu v Íránu a Libanonu.
Egyptský prezident Abdal Fattah Sísí podporuje Asada jako spojence proti islamistům. Totéž platí pro alžírskou vládu.
Jordánsko zachovává po počáteční kritice syrského režimu neutralitu, ale chce hlavně oslabit teroristickou síť Islámský stát, proti které Asad oficiálně bojuje.
Státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií podporují syrskou opozici, včetně některých islamistických skupin v zemi.
Turecko kritizuje prezidenta Asada, ale za větší hrozbu považuje de facto nezávislý kurdský stát na severu Sýrie.
Jak reagovala Česká republika na zprávy o chemickém útoku?
Prezident Miloš Zeman nereagoval.
Premiér Bohuslav Sobotka chemický útok odsoudil, ale na rozdíl od představitelů Francie nebo Velké Británie neoznačil za viníka syrského prezidenta Asada.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v reakci uvedl, že zváží odvolání české velvyslankyně z Damašku Evy Filipiové, pokud se potvrdí, že za nejnovějším chemickým útokem je opravdu syrský režim.
Premiér Sobotka ale stažení české diplomatky odmítá.
