reklama
 
 

Otázky a odpovědi: Nový Bůh na rudém korejském trůnu

20. 12. 2011 7:00
Japonsko a Jižní Korea se připravují na možné problémy po smrti Kim Čong-ila

Praha - Na vrchol severokorejského stalinistického režimu nastupuje třetí muž z dynastie Kimů. Po smrti Kim Čong-ila se ujal vedení země jeho teprve sedmadvacetiletý syn Kim Čong-un.

Severní Korea je momentálně nejtvrdším totalitním režimem světa. 22 milionů obyvatel drží v izolaci od okolního světa, desetitisíce lidí jsou v pracovních táborech a zemi sužuje nedostatek potravin.

Armáda přitom disponuje vice než milionem mužů i obrovskou zásobou konvenčních zbraní a v uplynulých pěti letech také KLDR provedla pokusné jaderné výbuchy.

Nabízíme vám formou otázek a odpovědí pohled na Severní Koreu, její budoucnost a historickou událost, kterou je smrt Kim Čong-ila, syna a následovníka zakladatele režimu Kim Ir-sena.

Všechny tři Kimy - děda, otce i syna - státní propaganda pasovala do role Bohů, kterým se prostí Severokorejci musejí klanět, jak ukázaly i oficiální fotografie po zveřejnění zprávy o skonu Kim Čong-ila.

Co se ví o novém vůdci Kim Čong-unovi?

Ne mnoho. Narodil se zřejmě někdy v letech 1983 až 1984 a dlouho se nepočítalo s tím, že by se dostal do čela země. Oficiálně byl představen jako následovník až loni v září poté, co Kim Čong-il zavrhl své dva starší syny.

Kim Čong-un pod jiným jménem studoval ve Švýcarsku a podle jihokorejské rozvědky umí anglicky, německy i francouzsky.

Spekuluje se o tom, že vzhledem k jeho nízkému věku a nezkušenosti budou zatím fakticky vládnout důstojníci, loajální jeho otci, případně i Kimova sestra Kim Kong-hu a její manžel.

Lze očekávat nějaké nepokoje nebo dokonce revoluci v KLDR?

Severokorejští uprchlíci hovoří o tom, že na západě země se nedávno odehrály velké nepokoje kvůli nedostatku jídla. Vojáci údajně stříleli do lidí.

Režim zavírá do věznic a pracovních táborů celé rodiny například jen i za nelegální poslech jihokorejského rozhlasu nebo jakýkoliv náznak kritiky.

Podle informací uprchlíků mnoho Severokorejců má příslušníky Kimovské dynastie skutečně rádo, protože nemají po desetiletí jiné informační zdroje než oficiální propagandu a nevědí, jak vypadá svět za hranicemi KLDR.

V obavách z "revoluční nákazy" Severní Korea loni úplně zrušila i tak omezené organizované turistické zájezdy ze zahraničí a neexistuje už ani smíšená průmyslová zóna na hranicích severu a jihu Koreje.

Pokud by se v Severní Koreji mělo "něco dít", zřejmě by se muselo jednat o střet znepřátelených a konkurenčních frakcí uvnitř armády.

Je změna spojována s šancemi na hospodářskou reformu?

Někteří koreanisté a analytici se domnívají, že generace Kim Čong-una by se mohla více otevřít světu. Případně začít s reformami, jako na konci sedmdesátých let komunistická Čína nebo na začátku let devadesátých komunistický Vietnam.

"Myslím, že co se týká ekonomiky, nastanou velké změny. Generace Kim Čong-una si uvědomuje, že Severní Korea nemůže zůstat takto uzavřená," řekl agentuře Reuters Wej Č'-ťiang z univerzity v Čung-šanu.

Dnes se zdá téměř neuvěřitelné, že ještě na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byla životní úroveň v Severní a Jižní Koreji srovnatelná. Dnes oba státy vypadají, jako by byly z jiných planet.

Bude země pokračovat ve zbrojení a v jaderném programu?

Jaderný program byl pro Kim Čong-ila kartou, kterou mohl hrát při jednáních s okolním světem. Zaručoval také, že se USA nebo Jižní Korea neodváží ho napadnout, protože by to vedlo k nukleární válce.

Takzvaná šestistranná jednání o severokorejském jaderném programu za účasti KLDR, Jižní Koreje, Japonska, Číny, USA a Ruska zkrachovala v roce 2008. Rok poté Severokorejci vypudili ze země i mezinárodní inspektory.

V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by se Pchjongjang během nejbližších měsíců či let atomu vzdal. Stále také může počítat s podporou Ruska a Číny, v jejichž zájmu není přílišné oslabení režimu.

Je možný konflikt s Japonskem nebo Jižní Koreou?

V Soulu i Tokiu panují obavy, že nový vůdce se bude chtít takzvaně ukázat a demonstrovat sílu. Z toho by mohly vzejít podobné konflikty, jakými bylo potopení jihokorejské vojenské lodi severokorejským torpédem v březnu 2010 a několik měsíců nato ostřelování jihokorejského ostrova Jongpchjong dělostřelectvem KLDR.

"Premiér Jošikiko Noda nařídil bezpečnostním silám přejít do pohotovosti a připravit se na neočekávané události," uvedl mluvčí japonské vlády. Jihokorejská armáda je ve stavu zvýšené pohotovosti.

Jak lze hodnotit sedmnáct let vlády Kim Čong-ila?

Země se za jeho vlády propadla do hlubší izolace a hospodářské krize. Severokorejci, kterým se podařilo uprchnout, podali svědectví o rozsáhlém hladomoru v druhé polovině devadesátých let a nedostatku potravin i v jiných letech. Kritická je situace i letos.

Kim se setkal s jihokorejským prezidentem i japonským premiérem, na druhé straně v roce 2006 uskutečnila země pod jeho vedením první pokusný atomový výbuch.

Zatímco mnoho Severokorejců čelí podvýživě, sám Kim pil drahá vína, jedl nejlepší sushi, pořádal večírky s tanečnicemi a ve sbírce měl údajně až dvacet tisíc filmů z celého světa.


autor: Martin Novák | 20. 12. 2011 7:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama