Londýn – Zmizelý boeing malajsijských aerolinek letěl celé hodiny mimo dosah radarů a v moři ani na pevnině po něm není ani památky.
Malajsijský premiér přesto v pondělí prohlásil, že vyšetřovatelé dospěli k jednoznačnému závěru, že se stroj zřítil do Indického oceánu a neštěstí nikdo nepřežil.
Jak je to možné? Veledůležitou indicii k rozluštění jedné z největších záhad v historii letectví poskytli experti z britské satelitní společnosti Inmarsat.
Použili k tomu dosud nikdy nevyzkoušený postup analýzy družicových dat.
Přestože byly přístroje sloužící k určení výšky a polohy letounu odpojeny poté, co se letoun odmlčel, jedna z družic Inmarsatu stále přijímala signál zařízení, které za běžných okolností slouží k časové synchronizaci palubních přístrojů.
Zmiňované zařízení vysílá každou hodinu automatické radiové pípnutí.
Dopplerův jev
Díky tomu bylo hned jasné, že stroj s 239 lidmi na palubě letěl nejméně pět hodin poté, co opustil malajsijský vzdušný prostor. Jelikož signál přijímala družice, jež se pohybuje současně se Zemí (je pořád nad stejným místem), bylo možné využít takzvaný Dopplerův jev.
Ten spočívá v tom, že pokud se zdroj signálu přibližuje, frekvence signálu se lehce zvyšuje, zatímco pokud se vzdaluje, frekvence je nižší.
V praxi si lze Dopplerův jev představit na houkajícím autě. Pokud se vůz blíží, zvuk sirény se zdá vyšší, než když se vzdaluje; to se pak zvuk houkačky zdá nižší.
Oblast pátrání se zúžila o 97 %
Díky tomuto efektu se minulý týden podařilo vytyčit severní a jižní koridor pátrání. Jednalo se ale o dva obloukové pásy táhnoucí se od Kazachstánu až po Indický oceán západně od Austrálie, což byla stále obrovská plocha (viz grafika).
Britové se proto o víkendu pokusili výpočty zpřesnit. "Zkoumali jsme Dopplerův jev, který spočívá ve změnách frekvence, a stanovili možnou severní a jižní cestu, to je něco, co před námi nikdy nikdo neudělal. Pak jsme porovnali signál s těmi, jež vysílaly další letouny na obloze," řekl serveru The Telegraph viceprezident společnosti Inmarsat Chris McLaughlin.
"Od včerejška (pondělí - pozn. red.) díky tomu víme s jistotou, že se letoun vydal jižní cestou," dodal. Spolu s dalšími informacemi, zejména rychlostí letounu a zásobou paliva, se díky tomu podařilo plochu jižního koridoru zúžit o 97 procent.
Ani to však zatím k objevení letadla nevedlo. "Odpíchli jsme se od posledního bodu a pracovali s tím, že letounu muselo dojít palivo dřív, než vyslal další automatické radiové pípnutí. Nevěděli jsme ale, jakou letěl rychlostí, jestli padal střemhlav, nebo klouzavým letem a kde přesně mu palivo došlo," vysvětlil McLaughlin.