Moskva - Mocný muž, který se těší přízni Kremlu a je v čele organizačního výboru světového šampionátu ve fotbale, jejž Rusko pořádá příští rok.
Ale také člověk, který podle vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) ještě ve funkci ruského ministra sportu pravděpodobně řídil jeden z největších dopingových skandálů moderní éry.
Seznamte se: ruský vicepremiér Vitalij Mutko, jeden z nejbližších lidí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Právě on podle WADA stojí za systematickým a státem organizovaným dopingem stovek ruských sportovců, který se provalil po zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014. A desítky ruských sportovců tak připravil o medaile.
"Nikdy dřív jsme se nesetkali s takovými podvody a manipulací. Způsobilo to bezprecedentní poškození olympismu a sportu," řekl v úterý šéf jedné z komisí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Samuel Schmid a dodal, že Mutko nesmí do konce života na žádnou z dalších olympiád.
"Prioritou je teď zájem ruských sportovců. Musíme se maximálně soustředit na jeho obranu, všechno ostatní musí stranou," odmítl ve středu opakované dotazy na Mutkovu roli v ruském dopingu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Sám Mutko se nyní novinářům vyhýbá.
Už v minulosti ale svůj podíl na bezprecedentní dopingové aféře odmítl s tím, že Rusko si na podobná nepravdivá obvinění už zvyklo.
"Žádný státem organizovaný doping u nás neprobíhal," prohlásil Mutko v červenci 2016 a dodal, že jeho zapojení do dopingových podvodů je "absolutně nereálné a nemožné".
Russian Deputy Prime Minister Vitaly Mutko balks at my question about doping in football, jokes that all questions about it should be directed @nytimes, since they know more. #FIFA18 pic.twitter.com/Xr5UZpezDc
— Emily Sherwin (@EmilyCSherwin) November 28, 2017
"Přirozeně nás mrzí, že se musíme natolik zabývat těmito problémy. Stejné to bylo během olympiády v Soči, teď se to opakuje před mistrovstvím světa (ve fotbale)," řekl pak minulý týden.
"Mutko vyšiluje"
Obvinění proti němu se opírá především o svědectví bývalého šéfa ruské antidopingové laboratoře Grigorije Rodčenkova, který se v současnosti ukrývá v USA.
Ten v minulosti vedl sofistikovaný dopingový program, který měl zajistit, že na domácích olympijských hrách v Soči v roce 2014 ruští sportovci získají největší počet medailí.
Kreml později omezený doping svých sportovců připustil. Tvrdí ale, že byl iniciativou samotného Rodčenkova a nikdo jiný o něm nevěděl. Podle expertů je ale jen velmi obtížné si představit, že by něco podobného mohlo fungovat bez vědomí přinejmenším ministra sportu Vitalije Mutka a jeho zástupce Jurije Nagornycha.
Jako důkaz Rodčenkov nedávno předložil své deníky z let 2014 a 2015, které zveřejnil americký list New York Times. Popisují pravidelné schůzky všech zúčastněných.
"Nagornych mě probudil, musíme za Mutkem. Šel jsem si zaplavat, voda byla mrazivě ledová. Nasnídal jsem se, do práce jsem šel brzy - připravil jsem všechno pro Mutka," píše si Rodčenkov v deníku 3. února 2014.
"Nagornych s Mutkem na mě čekali. Měl jsem svůj druhý oběd během tří hodin!" poznamenává si 17. února 2014. "Mutko vyšiluje. Nikdo nad tím nemá kontrolu, chaos," píše si Rodčenkov 29. ledna 2015 poté, co antidopingové kontroly našly pozitivní nálezy u ruských biatlonistek Iriny Starychovové a Jekatěriny Jurijevové.
Jeho deníky jsou v pevných deskách a ručně psané, za rok Rodčenkov popsal dva tlusté sešity.
"Disciplinární komise nepovažuje za pravděpodobné, že by tyto zápisy byly přepsány nebo napsány nově nebo že si doktor Rodčenkov v té době nesprávně vykládal realitu. Proto tyto zápisy představují důležité důkazy," píše se v prohlášení komise MOV.
Dopingová mašina
Rodčenkovovo svědectví nevrhá světlo jen na vysoké představitele ruského státu, ale také na bezprecedentní rozsah sportovního dopingu v zemi.
Aby se zabránilo odhalení sofistikovaného dopingu ruských olympioniků v roce 2014, vymysleli Rodčenkov a jeho kolegové jednoduchý trik. Ruská tajná služba FSB obsadila místnost vedle úschovny vzorků odebraných během olympijských her. Ve stěně byla díra a skutečné vzorky mohly být vyměněny za "čisté", které ruští sportovci předem tajně odevzdali.
Ovšem i zde se to neobešlo bez komplikací. "Je to jak noční můra, nic není hotové. Vzorky sice dorazily, ale nebyly seřazené ani podle sportů, ani podle abecedy," stěžoval si Rodčenkov v deníku počátkem února 2014.
Výpověď Grigorije Rodčenkova o systematickém a státem krytém ruském dopingu potvrzují i další důkazy. V mnoha vzorcích ruských sportovců, které tento ruský whistleblower označil, se na základě jeho upozornění později skutečně našly fyziologicky nemožné úrovně množství soli. Přesně jak zběhlý doktor dříve popisoval - vzorky byly ředěny solným roztokem.
Světová antidopingová agentura navíc nedávno oznámila, že získala databázi se všemi testy moskevské laboratoře mezi lednem 2012 a srpnem 2015. Zatím ji prý studuje, ale dosud zcela potvrzuje Rodčenkovovu výpověď.
"Disciplinární komise přišla k závěru, že nehledě na jeho motivy a prohřešky v minulosti, doktor Rodčenkov mluvil pravdu, když vysvětloval fungování systému dopingu, který řídil," píše se v prohlášení komise MOV.
Útěk do USA
Sám Grigorij Rodčenkov v listopadu 2015 rezignoval na post šéfa moskevské antidopingové laboratoře. Podle svých slov pochopil, že z něj chtějí ruské úřady pod čím dál větším tlakem zahraničí udělat obětního beránka, a v obavách o svou bezpečnost utekl z Ruska do Spojených států.
Pomáhal mu s tím i americký filmař Ryan Fogel, který následně o Rodčenkovovi natočil pro společnost Netflix oceňovaný dokument Icarus. V jedné vypjaté scéně v něm Rodčenkov panikaří a křičí: "Putin mě zabije."
Nešlo přitom jen o projev paranoie bývalého ruského dopingového cara. Krátce po jeho odjezdu z Ruska v rozmezí dvou týdnů v únoru 2016 náhle zemřeli dva členové ruské antidopingové agentury RUSADA, Vjačeslav Siněv a Nikita Kamajev. Rodčenkov tvrdí, že před jeho odjezdem se mu Kamajev svěřil s úmyslem napsat knihu o ruském dopingu.
