Němci odsoudili "účetního z Osvětimi". Dostal čtyři roky

ČTK Simona Fendrychová, ČTK
15. 7. 2015 10:21
Vynesením rozsudku skončil pravděpodobně poslední velký proces s aktérem nacistické éry.
Bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning poslouchá verdikt soudu v německém Lüneburgu.
Bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning poslouchá verdikt soudu v německém Lüneburgu. | Foto: Reuters

Lüneburg - O týden dříve, než bylo původně plánováno, vynesl německý soud rozsudek nad bývalým dozorcem v nacistickém táboře Oskarem Gröningem. Ve vězení stráví čtyři roky.

Dnes již čtyřiadevadesátiletý muž, který působil jako dobrovolník v jednotkách SS, byl obviněn z napomáhání systematickému vyvražďování židovského obyvatelstva.

Podle agentury DPA soud uznal jeho spoluvinu za zabití 300 000 lidí. Prokuratura žádala trest odnětí svobody ve výši tři a půl roku, obhajoba zproštění viny. Centrum Simona Wiesenthala, které se věnuje hledání nacistů, verdikt přivítalo.

O tom, zda Gröningův zdravotní stav umožňuje výkon trestu, musí ještě podle DPA rozhodnout státní zastupitelství. Předpokládá se, že pokud by skutečně do vězení nastoupil, celé čtyři roky by v káznici nezůstal.

Prokuratura totiž ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.

Během procesu se Gröning letos v dubnu přiznal k morální zodpovědnosti za podíl na vraždách vězňů v koncentračním táboře Osvětim, kde se několikrát zúčastnil selekce Židů na práceschopné a určené k okamžité likvidaci.

Nemám právo žádat odpuštění

Obžaloba se soustředila na jeho působení v táboře během května a června roku 1944, kdy probíhala takzvaná maďarská akce, při které nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 tisíc maďarských Židů.

Během procesu se Oskar Gröning za své činy omluvil, ale o odpuštění nežádal. "Jen Boha můžu žádat o odpuštění," nechal se slyšet.

Gröning - který je nazýván "účetním z Osvětimi" - měl v táboře za úkol prohlížet zabavená zavazadla přijíždějícím vězňům a vybírat z nich peníze, které následně posílal do Berlína.

Přestože nebyl osobně přímo zapojen do zabíjení Židů, byl podle svých vlastních slov součástí nacistické mašinérie. Dokonce připustil, že od začátku svého působení v Osvětimi věděl o existenci plynových komor.

Jen malé kolečko ve velkém stroji

"Události v Osvětimi, masové vraždy, mi byly známy. Ale mnoho detailů, které byly řečeny během procesu, pro mě byly nové," řekl u soudu během procesu prostřednictvím svého právníka.

Nikdy osobně nikoho nezabil. Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností. Většinu času strávil ve své kanceláři počítáním peněz transportovaných vězňů. Životních podmínek vězňů, utrpení i vraždění si však byl vědom.

"Před oběťmi stojím s lítostí a pokorou," odkryl Gröning poprvé své emoce.

Součástí posledního stání na začátku tohoto měsíce bylo i svědectví Irene Fogel Weisové, která byla ve svých třinácti letech v rámci maďarské akce deportována do Osvětimi s celou svou rodinou. Přežila z nich jen ona.

"Říká, že se nepovažuje za pachatele, nýbrž za malé kolečko ve stroji. Ale kdyby tu dnes seděl ve své uniformě SS, tak bych se třásla. Všechny ty hrůzy, které jsem jako třináctiletá prožila, by se zase vrátily," prohlásila před soudem.

Ačkoliv Gröning trval na tom, že se žádného zločinu nedopustil, v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu.

Podle Efraima Zuroffa, ředitele jeruzalémské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, je rozsudek zasloužený. "Doufáme, že to německé úřady povzbudí, aby stíhaly další případy," sdělil Zuroff agentuře DPA. "Tento případ byl pro nás velmi, velmi důležitý," dodal.

Proces s Gröningem je považován za jeden z posledních s válečnými zločinci z dob nacistické éry.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně v Rovníkové Guineji

Nejméně 20 mrtvých a zřejmě stovky zraněných si dnes vyžádala série výbuchů na vojenské základně v přístavním městě Bata, které je ekonomickou metropolí Rovníkové Guineje. Záběry ve státní televizi ukázaly poničené domy a mnoho zraněných, zejména dětí. Televize informuje nejméně o čtyřech explozích, vážně poškozené jsou i vzdálenější budovy ve městě, uvedly zahraniční tiskové agentury.

První informace naznačují, že exploze se ozvaly v muničním skladu vojenské základny ve čtvrti Nkoa Ntoma, kterou využívají hlavně speciální síly a četnictvo. Právě z této základny podle záběrů stoupal po výbuších černý dým.

"Město Bata se stalo obětí nehody způsobené nedbalostí jednotky odpovědné za hlídání skladišť dynamitu, výbušnin a munice ve vojenském táboře Nkoa Ntoma, která se vznítila od jisker od ohnišť na polích zemědělců. Vše nakonec vybuchlo," uvedl prezident Teodoro Obiang Nguema citovaný agenturou AFP. Prezident nařídil prošetření celé události a požádal mezinárodní společenství o pomoc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy