Orbán chce být vůdcem pravicových populistů v celé Evropě. Referendum o kvótách tomu může pomoci

Martin Ehl Martin Ehl
1. 10. 2016 17:30
Maďaři budou v neděli hlasovat v referendu o odmítnutí uprchlických kvót navržených Evropskou unií. Vláda premiéra Viktora Orbána, která se loni proslavila stavbou plotu na hranicích, už řadu měsíců vede až nepochopitelně vypjatou kampaň proti EU, kvótám a uprchlíkům. "Doma uprchlické téma funguje a zvyšuje popularitu vládní strany Fidesz. A v zahraničí si tím Orbán buduje pozici lídra pravicově populistického proudu, který v jeho očích postupně bude mít na EU největší vliv," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského think-tanku Political Capital. Pokud se Orbánovi nepodaří v EU získat větší vliv, nelze podle něj vyloučit, že Maďarsko za pár let z Unie odejde.
Plot proti uprchlíkům stojí na maďarských hranicích už rok.
Plot proti uprchlíkům stojí na maďarských hranicích už rok. | Foto: Reuters

Proč Viktor Orbán vůbec referendum organizuje?

Doma si potřebuje Orbán pojistit svoji podporu rok a půl před volbami. A nedá se upřít, že se mu podařilo rozdělit a oslabit opozici ještě víc, než byla dřív. Opozice nemá žádný společný názor, má pocit, že nemá co říct, protože otázka uprchlíků je dost důležitá a doma populární.

Viktor Orbán
Viktor Orbán | Foto: Reuters

I když nebude splněno kritérium platnosti – což je nyní otázka, protože je potřeba polovina voličů –, tak to bude demonstrace velké podpory názoru proti uprchlickým kvótám. V mezinárodním rozměru vidíme stále víc, že Orbán má evropské aspirace. Ve svém tradičním letním projevu naposledy řekl, že má pocit, že Brusel je čím dál méně a méně hlavním městem Evropy. Metropolí se podle něj naopak stává Maďarsko.

Snaží se ukázat, že je někdo, s kým je třeba počítat na mezinárodní úrovni. S jeho protiuprchlickým, iliberálním a konzervativním postojem chce být transformativní silou v Evropské unii. A referendem chce ukázat, že tohle je něco, co lidé chtějí. Že on tím reprezentuje Evropu lépe než dosavadní evropské elity.

Znamená to, že by chtěl být například předsedou Evropské rady, nebo zůstat v Maďarsku a být něčím jako neformálním lídrem?

Nemyslím, že by měl nějaký tak konkrétní cíl. Chce být formálním či neformálním lídrem. Vždy kritizuje Evropskou komisi, Evropský parlament a říká, že Evropská rada by měla být hlavní těleso, kde se rozhoduje, protože tam záleží na názoru členských států. Je proti jakémukoli federalismu. Asi by byl šťastný, kdyby se po příštích volbách do Evropského parlamentu dostal do pozice, kterou dnes zastává Donald Tusk. I bez toho se ale víc a víc bude chtít ukázat jako politik evropského formátu a odhaduje, že současné vedení Evropské unie bude smeteno uprchlickou krizí a že přijdou pravicově populisticky orientovaní politici a to bude jeho čas. A to se vlastně děje, takže má pravdu.

Co se stane, když účast nepřekročí padesát procent, a referendum tudíž nebude platné?

To je otázka. Myslím, že vláda udělala chybu, když dala příliš velký důraz na platnost referenda. Je totiž jisté, že osmdesát až devadesát procent bude hlasovat proti kvótám, což je Orbánův názor. Může to představit – a také to tak udělá – jako úspěch, i když to nebude platné. Ale budou na něj doma útočit. Třeba lídr nacionalistické strany Jobbik Gábor Vona už teď vyzývá Orbána k rezignaci, pokud by referendum nebylo platné. Bude hodně pod tlakem, a to dost vysvětluje nynější hysterickou kampaň v Maďarsku.

Jak levicová a liberální opozice může s referendem naložit?

Je jasné, že s tím nemohou nic dělat. Jsou rozděleni. Liberálové říkají "Volte ano jako ano pro Evropu", socialisté zase říkají "Nechoďte volit, aby to nebylo platné". Některé nevládní organizace zase vyzývají, aby se volilo neplatně. Je to kakofonie hlasů. Miliony eur utracené na vládní kampaň pomáhají, ale i tak je Orbánův názor mezi veřejností dost populární, takže jít proti němu je považované za politickou sebevraždu.

Co si tedy myslí průměrný Maďar o uprchlících v Evropě?

V průzkumech vidíme, že veřejnost je mnohem více zatížena předsudky než v západní Evropě, kde mají s imigranty mnohem více problémů. Zatím vidíme, že Orbánova kampaň funguje, že podporuje xenofobní a protiuprchlické nálady. I v místech, kde nikdy neviděli žádné uprchlíky. Bylo hodně skepticismu, jak toto téma funguje i v Maďarsku, kde už prakticky žádní uprchlíci nejsou, ale zdá se, že zabírá velmi dobře. Musíme uznat, že Orbánova kampaň opravdu ovlivňuje názor veřejnosti.

Co může být další krok Orbánovy vlády po referendu? Vymyslí něco dalšího kolem uprchlíků, nebo bude směřovat k volbám?

Chce tohle téma držet vysoko. Může tím udržet svoji relativní popularitu, protože v absolutních číslech tak populární není, lidé jsou dost pasivní. Jediná cesta, jak udržet jeho relativní popularitu, je představovat se jako obránce národa proti uprchlíkům, proti Bruselu. Až se vláda vrátí k normálnímu provozu, bude muset řešit školský sektor, který je v katastrofálním stavu. Vynoří se další korupční skandály, kterých je hodně a jsou rozsáhlé, takže Orbán potřebuje vést politickou válku. Tohle je způsob, jak potěšit své stoupence, a je to jeho politický bezpečný prostor. Na druhé straně musíme vidět, že Orbán jako hlavního nepřítele vidí nejen uprchlíky, ale i EU. Vede kampaň, která je velmi ostrá, kritická vůči EU, někdy by i Nigel Farage (donedávna vůdce britské euroskeptické strany UKIP – pozn. red.) mohl závidět.

Maďarské veřejné mínění není tak euroskeptické jako to britské. Je to naopak jeden z nejvíc prounijních národů v Evropě. Orbán chce proto zlikvidovat současnou image Evropské unie, ale vlastně nevíme, jaký je jeho cíl. V tuto chvíli se zdá, že transformovat instituce, aby mohl v EU obsadit nějakou pozici. Pokud se to nepovede, tak ve středně- až dlouhodobém horizontu, kdy bude z Bruselu přicházet méně peněz, je mezi možnými scénáři i odchod z EU.

 

Právě se děje

Další zprávy