Berlín - Když v červnu 1986 protestovalo u dolnosaského Brokendorfu přes 800 odpůrců jaderné energie proti tomu, aby byla uvedena do provozu tamní atomová elektrárna, držela následně policie demonstranty po 15 hodin v obklíčení na malém prostranství, kde si ani nemohli sednout.
Násilné střety s pořádkovými silami provázely protijaderné protesty v Německu dlouhých pětadvacet let. Teprve katastrofa v atomové elektrárně Fukušima přinutila německou vládu, aby obrátila.
Ve čtvrtek Spolkový sněm definitivně rozhodl o tom, že země skoncuje do roku 2022 s jadernou energetikou.
Zelení, kteří se postavili do čela protijaderných protestů, se po Fukušimě dostali v průzkumech veřejného mínění na dohled křesťanských demokratů a vláda kancléřky Angely Merkelové po sérii porážek v regionálních volbách radikálně změnila svůj kurz.
Pro zákon, na jehož základě Německo uzavře do roku 2022 všechny zbývající jaderné bloky, hlasovali jak vládní křesťanští demokraté a liberálové, tak i opoziční socialisté a Zelení.
"Nový energetický koncept jste prosadili z čistého oportunismu," předhodil nicméně vládní většině šéf SPD Sigmar Gabriel. "Tohle je energeticko-politické Waterloo téhle vlády."
Koncerny chtějí žádat o odškodnění
Nový energetický koncept spolkového kabinetu znamená, že Německo přejde do roku 2030 z velké části na obnovitelné zdroje energie. Spoléhat se chce především na větrné a solární parky, i když bude muset postavit také několik nových elektráren na zemní plyn.
Náklady na výstup z jaderné energetiky se odhadují na sto až dvě stě miliard eur, bohaté Německo si ale podobný krok bude moci dovolit. Tím spíše, že má jasnou podporu většiny obyvatelstva.
Proti jsou jen energetické koncerny.
Dva největší - E.ON a RWE - se chtějí obrátit na Ústavní soud v Karlsruhe, aby přezkoumal, zda rozhodnutí vlády není protizákonné. Požadovat chtějí odškodnění ve výši 15 miliard eur. Přesně na tolik odhadují ušlý zisk - ačkoliv na výstavbě a provozu elektráren využívajících alternativní zdroje rozhodně nebudou tratit.
Osm jaderných bloků, které spolková vláda nechala odpojit od sítě hned po fukušimské havárii, zůstane uzavřeno již natrvalo, pouze jeden zůstane v záloze pro případ, že by v zemi hrozil nedostatek elektřiny.
Devět jaderných elektráren, které jsou stále v provozu, bude odpojováno podle následujícího schématu: v roce 2015 skončí Grafenrheinfeld, o dva roky později Gundremmingen B, v roce 2019 Philippsburg II a o další dva roky Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. V roce 2022 uzavře Německo poslední tři elektrárny: Isar II, Neckarwestheim II a Emsland.
