Brusel, Madrid - Odbory v Evropě vyšly znovu do ulic. Opakují přitom svá předešlá prohlášení: Šetřit je nutné, za krizi ale ať platí především ti, kdo ji způsobili, tedy banky a spekulanti na finančních trzích.
Úsporná opatření, s jejichž pomocí se jednotlivé vlády v Evropské unii snaží čelit následkům nedávné hospodářské recese, narážejí na vášnivý odpor odborářů, ať už s rozpočtovými škrty přichází pravice či levice.
Po protestech v Řecku a Francii ohlásily masové demonstrace také španělské odborové centrály CCOO a UGT.
Podle odborů se do stávky zapojilo deset milionů Španělů a tedy polovina populace v produktivním věku, vládní zdroje ale hovoří o nanejvýš dvacetiprocentní účasti.
Kabinet socialistického premiéra Josého Luise Rodrigueze Zapatera se podobně jako vlády dalších zemí EU snaží snížit hrozivě narůstající schodek veřejných financí. Přistoupil proto k reformě pracovního trhu, předpokládající mimo jiné zkrácení výpovědních lhůt umožňujících snadnější propouštění zaměstnanců.
Protesty byly naplánovány také v Itálii, Lotyšsku, Irsku a opětovně v Řecku. Na sto tisíc odborářů bylo v rámci celoevropského protestu očekáváno v Bruselu, demonstrace ale měla mnohem menší rozsah.
"Krizi jsme nezpůsobili, ať za ni platí banky, ne zaměstnanci," stojí v prohlášení Evropské odborové konfederace (Etuc).
Úsporná opatření povedou podle celoevropské odborové centrály k ještě vyšší nezaměstnanosti. Ta dnes v Evropě postihuje 23 milionů osob, o jeden milion více než před rokem.
Nezaměstnanost postihuje hlavně mladé
Ve Španělsku začala stávka v některých sektorech již v úterý večer. Podle prvních odhadů ale ve středu dopoledne jezdilo nejméně třicet procent předměstských i dálkových vlaků. Kvůli stávce byla nucena omezit svůj provoz také letecká společnost Iberia.
Ačkoliv podle průzkumů protesty většina Španělů podporuje, do stávky se měla v úmyslu zapojit jen necelá polovina respondentů.
Španělsko patří k zemím, které byly krizí v Evropě postiženy nejvíce. Nezaměstnanost se vyšplhala na dvacet procent, přičemž mezi mladými lidmi do 25 let činí 41,5 procenta.
"Tato reforma mladým nezaměstnaným z díry, v níž se ocitli, nepomůže, naopak ji učiní ještě hlubší," citoval deník El País Ignacia Fernándeze Toxa z odborové centrály CCOO.
Vládní opatření kritizují ale také zaměstnavatelé.
"Svými výhružkami přiměly odbory vládu schválit naprosto neúčinnou reformu pracovního trhu," tvrdí šéf zaměstnavatelského svazu Gerardo Díaz Ferran.
Podnikatelům se nelíbí zejména fakt, že přijdou o část daňových úlev. A skupině lidí se špičkovými platy zase to, že vláda zvedla nejvyšší sazbu daně z příjmu. Ta se ovšem pohybuje okolo 40 procent i v Německu, Francii či Velké Británii.
"Stávkuje" i královská rodina
Rozsah středečních demonstrací v centru Madridu se Zapaterova vláda rovněž snažila relativizovat. Svou rezignaci však již v reakci na odpor veřejnosti ohlásil ministr práce Celestino Corbacho.
Zapatero má v úmyslu škrty srazit deficit veřejných financí v příštích letech ze současných jedenácti na šest procent hrubého domácího produktu.
Odboráři chtějí svými protesty vládní kabinet přimět pouze ke korekci rozpočtových škrtů. Dobře totiž vědí, že pravicová opozice by navrhla ještě drastičtější opatření.
Na protesty odborů zareagovala královská rodina tím, že na středu zrušila veškeré audience a vystoupení na veřejnosti.
