Od Havla a Mečiara k rolím vrahů. Bude Kňažko i prezident?

Martin Novák Martin Novák
14. 3. 2014 6:30
Herec se rozhodl razantně vrátit do politiky. Poslední průzkumy ale pro něj nejsou příznivé.
Tolik otázek na Mečiara... podivil se někdejší politik, který strávil dva roky v barvách Mečiarovy HZDS.
Tolik otázek na Mečiara... podivil se někdejší politik, který strávil dva roky v barvách Mečiarovy HZDS. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Bratislava - Byl tváří sametové revoluce na bratislavském náměstí SNP, kde v listopadu 1989 hovořil k davům jako charismatický řečník, jak se ostatně od vynikajícího herce dá čekat.

Několik měsíců byl poradcem Václava Havla, jehož doprovázel na cestě do USA.

Po boku Vladimira Mečiara pak "boural" Československo, aby se s premiérem brzy rozešel.

Později vstoupil ještě do dalších čtyř partají a v politice dočasně skončil v roce 2002 coby ministr kultury v pravicové vládě Mikuláše Dzurindy. Poté se vrátil blíže k tomu, co dělal dříve: šéfoval stanici TV Joj.

Před lety Milan Kňažko navštívil redakci Aktuálně.cz
Před lety Milan Kňažko navštívil redakci Aktuálně.cz | Foto: Ludvík Hradilek

Milan Kňažko. Nepřehlédnutelná osobnost Slovenska v posledních desetiletích. Herec, manažer a politik, který vyvolává pozitivní i negativní emoce. Ani v Česku asi není nikdo, kdo by ho neznal. Minimálně díky českým filmům, ve kterých hrál.

Po delší odmlce se rozhodl do politiky vrátit a v sobotních prezidentských volbách je jedním z kandidátů. V kampani ho podpořila řada známých osobností, například jeho slavní herečtí kolegové Marián Labuda nebo Milan Lasica.

V posledních letech Kňažko příliš netočil, ale pozoruhodné je, že se objevil ve dvou krajně negativních rolích. V českém thrilleru Normal ztělesnil německého sériového vraha Petera Kürtena a v americkém brutálním krváku Hostel II hrál šéfa gangu, který zájemcům umožňuje za peníze mučení a zabíjení lidí v opuštěné továrně.

Na premiéře filmu Normal s Dagmar Havlovou.
Na premiéře filmu Normal s Dagmar Havlovou. | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

"Hrozí vláda jedné strany"

Film se podle scénáře odehrává na Slovensku (točil se ovšem v Česku) a někteří Slováci Kňažkovi zazlívají, že se podílel na takové prezentaci země v zahraničí. Stránka Wikipedie o filmu Hostel II je velmi stručná, ale jako zajímavost uvádí, že v jedné z rolí se objevil bývalý slovenský ministr kultury.

A že by i budoucí slovenský prezident? Poslední průzkumy to nenaznačují, Kňažko v nich hodně ztrácí na Roberta Fica a Andreje Kisku. Z třetího místa se do druhého kola voleb nepostupuje.

Devětašedesátiletý politik se vymezuje hlavně proti Robertu Ficovi. Na dotaz, proč se rozhodl být slovenským prezidentem, Aktuálně.cz odpověděl:

"Na Slovensku hrozí vláda jedné strany a to, že všechny ústavní instituce ovládne jedna politická strana. Hrozí, že moc se chce kontrolovat sama. A ze zkušeností ze společné minulosti obou našich národů víme, že vláda jedné strany a moc bez kontroly nepřinese nic dobrého. Tyto volby jsou o tom, zda strana Smer ovládne, či neovládne Slovensko. Jde o mnoho."

"Napůl eseróčka, napůl mafie"

Ve středeční televizní debatě Kňažko označil současné politické strany za "napůl eseróčka, napůl mafie". On sám přitom prošel několika stranami.

V revolučních dnech roku 1989 zakládal Veřejnost proti násilí, ale při jejím rozpadu se přidal na stranu Vladimíra Mečiara. Stal se prvním slovenským ministrem zahraničí a na jedno z jednání o dělení federace v červnu 1992 přijel s autem, na kterém měl místo CZ značku SO.

Jako zarytý mečiarovec v Česku tehdy výrazně ztratil na popularitě. Jiří Bartoška, který v té době aktivně podporoval ODS, dokonce poznamenal: "Nejsem Klausův Kňažko."

Slovenský herec a politik přiznává, že na to nevzpomíná rád.

Ve filmu Hostel II.
Ve filmu Hostel II. | Foto: Falcon

"Mrzelo mě to. Já jsem tady v Čechách hodně pracoval. Navíc jsem tu měl i osobní vazby - moje první manželka byla Češka. Prostě jsem měl k Čechům dobrý vztah. Když mi někdo řekl, že jsem nacionalista, prohlásil jsem, že se zbláznil. Nikdy jsem se k nacionalismu nehlásil, mám rád i českou kulturu," uvedl po letech v knize Jak praskaly švy.

První, kdo odešel

S Mečiarem se rozešel ve zlém v roce 1993 a začala jeho postupná cesta na pravici. Aktuálně.cz ke svému "mečiarovskému" období řekl:

Vladimír Mečiar už z politiky odešel.
Vladimír Mečiar už z politiky odešel. | Foto: Pavol Urbi, Aktualne.sk

"Byl jsem první, kdo od Vladimíra Mečiara odešel, a první, kdo řekl, že lež je jeho pracovní metodou. Bylo to ještě před tím, než vznikl takzvaný mečiarismus. Privatizace strany jejím sponzorem, nacionalistická rétorika, porušování demokratických zásad, únos prezidentova syna Michala Kováče mladšího a tak dále. Výrazně jsem se pak s kolegy v opozici přičinil o Mečiarův pád."

Naopak Ficovi Kňažko vyčítá, že v roce 2006 vzal Mečiara do vládní koalice, společně se Slovenskou národní stranou Jána Sloty.

Ale vypadá to, že ho neporazí a po USA nebude Slovensko další zemí, kterou povede bývalý herec - jako Ronald Reagan v roce 1981. Spíše snad Kňažka uvidíme dříve či později v nějakém dobrém filmu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 8 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
Další zprávy