"Nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu je výčtem nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, ve kterém se nedá žít," upozornil generální tajemník OSN António Guterres.

Jeden z hlavních autorů zprávy IPCC, profesor James Skea, považuje snížení globálního oteplování na 1,5 stupně za zásadní úkol pro mezinárodní společenství. "Je to teď, nebo nikdy," varoval.

Vymírání jako za dinosaurů

Následky oteplování mohou být katastrofální, ohrožení jsou například oceánští živočichové. Pokud do konce století stoupnou teploty o 4,9 stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou, nastane velké vymírání mořských druhů. Vědci ho rozsahem přirovnávají ke konci dinosaurů, cituje z nové studie agentura Bloomberg. 

Její autoři dodávají, že pokud se podaří dodržet klimatické dohody a teploty by do konce století stouply o dva stupně Celsia, sníží se riziko velkého vyhynutí o 70 procent. Přesto do roku 2100 v lepším případě vyhynou "jen" čtyři procenta mořských druhů. "Naše rozhodnutí mají obrovský dopad," hodnotí pro americký deník New York Times autor dokumentu Curtis Deutsch z Princetonské univerzity. 

Vědcům dochází trpělivost

Vědci zabývající se klimatickou změnu už dlouho o možném nebezpečí spojeném s rostoucími teplotami a vypouštěním emisí varují. Po vydání zprávy IPCC se proto přes tisíc z nich ve 26 zemích rozhodlo přikročit k protestu. "Snažili jsme se desítky let varovat, že se řítíme ke katastrofě, a byli jsme ignorováni. Přijdeme o všechno. Neděláme si srandu. Nelžeme. Nepřeháníme," řekl při demonstraci v Los Angeles Peter Kalmus, klimatolog pracující pro NASA.

Vědec se řetězem připoutal k vchodovým dveřím banky JPMorgan Chase & Co., která podle zprávy z roku 2020 investovala do podpory škodlivých fosilních paliv víc než jakákoliv jiná banka, píše server Insider. Experti protestovali také v Berlíně, kde se přilepili k mostu, v Madridu pocákali červenou barvu budovu parlamentu a ve Washingtonu se lidé přivázali k plotu Bílého domu. 

Brazílii by mohl čekat obrat

Jedním ze zdrojů emisí skleníkových plynů je odlesňování v Brazílii. To ve velkém začalo už za vlády bývalého prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvy, kdy se země stala velkým vývozcem hovězího masa. V důsledku rozvoje hospodářství však docházelo k odlesňování, aby vznikl prostor pro chov zvěře a pěstování plodin na jejich výkrm. 

Da Silva ale půl roku před brazilskými prezidentskými volbami, ve kterých potvrdil svou kandidaturu, obrací a volá po ochraně přírody. V hlasování bude stát proti současnému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, za jehož vlády dochází k bezprecedentnímu kácení deštných pralesů. 

Jejich odlišné postoje k ochraně ekosystémů by podle amerického deníku New York Times mohly být jedním ze zásadních témat, která o výsledku rozhodnou. V září se 80 procent Brazilců dotázaných v průzkumu veřejného mínění shodlo na tom, že by mělo jít o jednu z priorit v kampani. 

"Osvoboďte Lulu." Jedna z demonstrací proti soudu s brazilským exprezidentem. | Foto: Reuters

Den Země prostřednictvím satelitních snímků

Pokud jste 22. dubna otevřeli stránky Google, mohli jste si všimnout čtyř nezvyklých gifů. Satelitní snímky a fotografie lesů v Německu, vrcholu Kilimandžára, ledovce v Grónsku a korálových útesů u Austrálie pořízené v průběhu roku a půl až 35 let ukázaly, jaký vliv má klimatická změna na životní prostředí. Společnost Google snímky vydala na Den Země. Podívat se na ně můžete zde.

"Náš fyzický i biologický svět se mění před našima očima a tyto snímky dokazují, že nemáme absolutně žádný čas nazbyt," cituje britský deník The Guardian Lesley Hughesovou, profesorku biologie z univerzity v Sydney. 

Dokument s Obamou představuje i projekt českých vědců 

Videotéka Netflix vydala nový pětidílný dokument Slavné národní parky (Our Great National Parks), který představuje chráněná území a jejich živočichy. Programem provází bývalý americký prezident Barack Obama a jeden z dílů nese také českou stopu. V poslední epizodě se divák dostane do indonéského Národní parku Leuser na ostrově Sumatra, kde český záchranný program Kukang chrání outloně a další druhy zvířat před nelegálním obchodem.

Natáčení outloňů v oblasti, kde je chrání program Kukang. | Foto: Jhon Kartasima Gurusinga