Washington - Barack Obama má za sebou překvapivě úspěšný prosinec. Poté, co v listopadových volbách utrpěl těžkou porážku, podařilo se mu protlačit Kongresem dvě z velkých priorit: prodloužení daňových úlev a konec omezením pro službu homosexuálů v armádě.
Na seznam úspěchů nyní touží přidat ještě jeden, týkající se zprostředkovaně i Česka: v Praze podepsanou smlouvu o jaderném odzbrojení s Ruskem. Obamova administrativa z jejího schválení učinila naprostou prioritu a tvrdí, že pokud Senát neřekne ano, bude ohrožena bezpečnost země.
Problém je, že proti se staví řada vlivných republikánů a administrativa si po dlouhém projednávání v plénu Senátu není stoprocentně jista, zda má nezbytných 67 hlasů ze sta.
Neúspěchy republikánů
Senát o víkendu zamítl dva dodatky předložené republikány. Ti chtěli nejdřív upravit text preambule smlouvy tak, že by z ní zmizela zmínka o vzájemné provázanosti obranných a útočných typů zbraní.
Republikáni vedení exprezidentským kandidátem Johnem McCainem se obávají, že právě tato formulace by mohla Rusům sloužit k tomu, aby zabránili Spojeným státům v rozmístění prvků protiraketové obrany ve východní Evropě. A pokud by k němu přece jen došlo, aby od smlouvy odstoupili.
Druhý pokus se naopak týkal doplnění preambule o zdůraznění důležitosti taktických jaderných zbraní. Tento pokus byl veden obavou, že Rusko má v této oblasti výraznou převahu nad USA a omezení pouze strategických zbraní není v zájmu Ameriky.
Oba dodatky byly Senátem odmítnuty, ani při jednom hlasování však Obamovi demokraté nedali dohromady potřebných 67 hlasů (první dodatek byl odmítnut 59, druhý 60 hlasy).
Projděte si v grafice, jak by protiraketový systém plánovaný Obamou měl vzniknout a fungovat
Další tři republikánské dodatky zamítl Senát v pondělí. Jeden z nich se týkal ztrojnásobení počtu inspekci. Nedostatečný kontrolní režim je jednou z nejsilnějších výtek ze strany republikánských zákonodárců. Ani při jednom z pondělních hlasování o zamítnutí dodatků se demokratům opět nepodařilo nashromáždit 67 hlasů, v jednom případě jim však chyběly pouze tři.
Hrozba Rusů
Pokud by se podařilo jakýkoli zásah do dojednaného znění smlouvy republikánům prosadit, rovnalo by se to prakticky pohřbení dokumentu. Týmy ruských a amerických diplomatů by se musely vrátit zpátky k jednání, což by bylo pro Moskvu nepřijatelné.
Před jakýmkoli otevíráním textu dohody explicitně varoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavorv. "Je nemožné zahájit nová vyjednávání," řekl Lavrov doslova.
Administrativa si je toho velmi dobře vědoma. Prezident Obama proto poslal šéfovi republikánské menšiny v Senátu Mitchu McConnelovi osobní dopis, v němž se zaručil, že jeho vláda se protiraketové obrany nikdy nevzdá a dobuduje ji.
Republikány tím přesto nepřesvědčil. Prezidentovi vzkázali, že dopis měl spíš než jim adresovat do Kremlu.
Připomeňte si ve fotogalerii návštěvu ruského a amerického prezidenta v Praze
McCainova rezoluce
Jelikož se republikánům nepodařilo prosadit žádný z dodatků, chtějí nově přijmout aspoň doprovodnou rezoluci, v níž by bylo potvrzeno, že Spojené státy dokončí plánované rozmístění protiraketové obrany do roku 2020. Taková rezoluce by nepodléhala schválení Rusy.
O její prosazení se zasazuje John McCain. Podle svých spolupracovníků se tak snaží nalézt pro sebe přijatelný kompromis, kdy by smlouvu START mohl podpořit. Případný souhlas McCaina by byl důležitým symbolickým vítězstvím pro Bílý dům, hlavně by však s jistotou zaručil dostatečný počet republikánských hlasů potřebných pro schválení.
Obama a jeho spolupracovníci tlačí na schválení smlouvy s odůvodněním, že už rok - od doby, kdy vypršela platnost předchozí smlouvy START - nefunguje systém kontrol na ruských jaderných základnách. Ve hře je ovšem i prestiž: dojednání smlouvy bylo nejviditelnějším diplomatickým úspěchem prvních dvou let Obamovy vlády.
Obamova prestiž v sázce
Viceprezident Joe Biden v neděli prohlásil, že nadále věří, že administrativa má k dispozici dostatek republikánských hlasů, aby ratifikaci prosadila (potřebuje jich minimálně devět). Přesto si nemůže být vítězstvím zcela jista. Také proto, že například vlivný senátor Lindsey Graham, s jehož hlasem počítala, otočil a hrozí nyní hlasováním proti.
Zdůvodnil to tím, že Obama se na poslední chvíli před koncem roku snaží protlačit řadu dalekosáhlých změn, včetně zrušení zákazu pro službu homosexuálů v armádě. Administrativě proto poradil, aby si se smlouvu START počkala na schůzi nového Kongersu v lednu. Tam však budou mít Obamovi demokraté o pět senátorů méně a cesta k prosazení dohody by tak byla ještě těžší.
Pokud se administrativě nakonec přece jen podaří smlouvu prosadit těsnou většinou hlasů, půjde o první příklad odzbrojovací dohody, která nezíská drtivou podporu napříč oběma stranami.
