Washington - Když v lednu 2009 nastupoval do svého úřadu americký prezident Barack Obama, sliboval mimo jiné, že do roku 2012 sníží federální dluh na polovinu.
Chtěl dát Američanům novou naději, byl to ale nerealistický slib, vzhledem k tomu, že zadlužení USA tehdy činilo 10,8 bilionu dolarů, vyhlídky nejsilnější ekonomiky světa nebyly nejrůžovější a Obama připravoval zdravotnickou reformu, o níž věděl, že daňové poplatníky přijde na stovky miliard USD.
Nadšení delegátů nominačního sjezdu Demokratické strany, na němž ve čtvrtek bývalý prezident Spojených států Bill Clinton ohlásí Obamovu kandidaturu na nejvyšší úřad v zemi, také ve středu poněkud zmrazilo oznámení ministerstva financí, podle kterého federální dluh vystoupil na 16,4 bilionu dolarů, čímž dosáhl úrovně 105 procent hrubého domácího produktu.
Bílý dům, ať již v něm po listopadových volbách kandidát republikánů Mitt Romney Obamu vystřídá, či ne, se tak bude muset počátkem příštího roku dohodnout s Kongresem na dalším zvednutí hranice povoleného zadlužení USA.
O tom, že dluh přesáhne šestnáct bilionů, se vědělo, republikáni ale sdělení ministerstva financí okamžitě využili k tomu, aby poukázali na "nezodpovědnou rozpočtovou politiku" Obamovy vlády.
Bez ohledu na to, že současný šéf Bílého domu bojuje s důsledky finanční krize, jejíž kořeny sahají do časů vlády jeho předchůdce George Bushe mladšího, zčásti pak i do těch Billa Clintona.
Nezvládnutelný úkol
Na tuto skutečnost se snaží permanentně upozorňovat Obamův volební tým. Jeho žena Michelle ve svém projevu na sjezdu demokratů v severokarolinském Charlotte zase poukázala na fakt, že čtyři roky pobytu v Bílém domě představují na překonání nejhorší hospodářské krize, do níž se Spojené státy po druhé světové válce dostaly, příliš krátkou dobu.
To ovšem republikáni odmítají a tvrdí, že prezident jen pořád dokola opakuje, jak učiní Ameriku spravedlivější, neustále ale selhává.
"Říká úžasné věci," prohlásil o víkendu na Obamovu adresu na předvolebním mítinku v Ohiu Romney. "Jenomže je neuskutečnil."
Po dlouhé řadě hubených let, které Spojené státy zažily, Američané konečně chtějí zažít konjukturu, radikální snížení daní a strmý nárůst reálných příjmů. A právě to očekávají od Obamova protivníka, miliardáře a někdejšího massachusettského guvernéra Mitta Romneyho, který tak má v kapse další trumf.
V roce 2008 hrubý domácí produkt USA zaznamenal oproti minulému roku pokles o 6,3 procenta a v roce následujícím byl růst americké ekonomiky stále dvě desetiny pod nulovou hodnotou. V dalších letech Spojené státy zaznamenaly mírnou konjukturu, HDP ale rostlo o pouhé dvě procenta, což v kontextu vysokých federálních výdajů nestačilo.
Ekonomice výrazně nepomohl ani konjunkturální program ve výši 800 miliard dolarů, jejž si prezident nechal Kongresem schválit.
Obama sice splnil i další svůj slib a stáhl americké vojáky z Iráku, válka v Afghánistánu ale pokračovala a přinesla další nárůst výdajů na obranu.
Ty letos spolknuly čtvrtinu federálního rozpočtu a vyšplhaly se na 900 miliard dolarů. A po zahrnutí dalších astronomických částek, jakými jsou rozpočet FBI pro boj s terorismem, opatření na posílení vnitřní bezpečnosti USA či penze veteránů válek s Al-Káidou, budou představovat dokonce na 1,4 bilionu dolarů.
Současný federální rozpočet přitom počítá s výdaji na úrovni 3,8 bilionu USD - ve srovnání s 2,9 biliony, které si nechal schválit Bush v posledním roce svého vládnutí.
Raketový nárůst výdajů na zdravotnictví
Tvrzení, že se Spojené státy za Obamy vysoce zadlužily díky vysokým nákladům na obranu, a zejména díky válce s terorismem, je ale pravdivé jen zčásti.
Již za Bushe, který válku s Al-Káidou zahájil, představovaly vojenské výdaje USA každoročně téměř 700 miliard dolarů.
Velká část zadlužení jde na konto nových sociálních programů, v prvé řadě se o jeho nárůst ale postarala Obamova reforma zdravotnictví.
Nejvyšší výdaje na zdravotní péči v procentech HDP (stejně jako v přepočtu na obyvatele) na světě měly Spojené státy ostatně už za Bushovy vlády. Tehdy představovaly 15,2 procenta hrubého domácího produktu země. Za Obamy se vyšplhaly na 23 procent. Jen pro srovnání: podle Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD) vydává Švýcarsko na zdravotnictví 11,5 a ČR 6,5 procenta HDP.
Obama ovšem jen plnil další svůj předvolební slib, totiž že poskytne zdravotní pojištění všem Američanům, kteří ho nemají. Ještě v roce 2010 se to týkalo šestnácti procent populace USA.
Zlepšit ale chtěl život nemajetných vrstev všeobecně. Proto také zvýšil sociální výdaje z 11,2 procenta federálního rozpočtu v roce 2009 na současných třináct procent.
Otázkou nyní je, zda si většina amerických voličů přeje pokračování tohoto trendu, či nikoli. Poslední průzkumy popularity kandidátů prezidentského úřadu naznačují, že šance Obamy i Romneyho jsou vyrovnané. První reakce na sjezd republikánů v Tampě byly smíšené a ukázaly, že navzdory velkolepé show ve floridské Tampě si Romney nepolepšil.
Sjezd republikánů v Tampě:
To, zda si po sjezdu demokratů polepší Obama, ukáží průzkumy již v nejbližších dnech. Ovlivnit jeho popularitu může výrazně středeční zpráva Světového ekonomického fóra v Ženevě, podle kterého Spojené státy spadly na sedmé místo na světě, co se týká konkurenceschopnosti. V roce 2007 byly přitom na první příčce.
Výrazné zhoršení ekonomických ukazatelů, které by hrálo do karet Romneymu, se v příštích dvou měsících, které zbývají do voleb, v USA ovšem neočekává, byť se ve druhém čtvrtletí hospodářský růst oproti prvním třem měsícům letošního roku snížil o tři desetiny procenta a počáteční snižování počtu nezaměstnaných se zastavilo a bez práce je nyní 8,3 procenta Američanů v produktivním věku.
O novém šéfovi Bílého domu tak jako již tradičně rozhodne, který z obou táborů povede úspěšnější negativní kampaň s cílem co nejvíce očernit svého protivníka. Letošní předvolební boj v tomto ohledu slibuje, že padnou všechny rekordy.
"Budeme mít ještě dost času vyprávět příběh o tom, jak Obama v uplynulých čtyřech letech ztroskotal," slibuje Romneyho poradce z volebního týmu republikánů Russ Schriefer.
