Washington - Barack Obama dostal ke svým prvním narozeninám v Bílém domě dva dárky, které ho vůbec nepotěšily.

Nejprve přišel v úterních doplňovacích volbách do Senátu o supervětšinu šedesáti hlasů, ve čtvrtek pak Nejvyšší soud vynesl průlomový verdikt, kterým zrušil omezení pro korporace a zájmové skupiny podporovat ve volbách některého kandidáta.

Rozhodnutí se dotkne už listopadových voleb do Kongresu a na guvernérské posty, stejně jako prezidentských voleb roku 2012.

Nejvyšší soud k verdiktu dospěl nejtěsnější možnou většinou. Pět soudců hlasovalo pro zrušení omezení, čtyři proti. Pětice soudců argumentovala, že dvacet let staré nařízení ohrožuje svobodu slova.

Odporující čtveřice namítala, že změna systému poškodí křehkou rovnováhu financování politických kampaní v zemi, která je nastavena tak, aby si nemohly velcí finanční hráči výsledky voleb a přízeň kandidátů štědrými příspěvky "kupovat".

Od nynějška už ale budou moci korporace financovat vlastní kampaň - například skrze televizní spoty - na podporu některého z kandidátů, omezení pro posílání peněz přímo uchazečům o politická křesla však zůstává. Rozhodnutí se také nijak netýká limitu příspěvků kandidátům od fyzických osob (2400 dolarů na jedny volby, 4800 na primárky a volby).

Barack Obama nyní chce, aby Kongres přišel se zákonem, který by rozhodnutí soudu zvrátil.

"Nejvyšší soud dal tímto rozhodnutím zelenou tomu, aby teď peníze skupin zvláštního zájmu zaplavily naši politiku," komentoval Obama rozhodnutí soudu. „Promluvíme si s vedoucími obou stran v Kongresu, abychom na toto rozhodnutí důrazně odpověděli. Vyžadují si to zájmy veřejnosti."

Obama se stal během své prezidentské kampaně zdaleka nejúspěšnějším sběratelem finančních příspěvků všech dob, zejména díky internetu se mu podařilo od jednotlivých lidí v malých částkách vybrat rekordní množství peněz.