New York - První reakce na úmrtí Neila Armstronga, člověka, který jako první stanul na povrchu Měsíce, ukazují, že odešla velká světová osobnost.
Americký prezident Barack Obama dokonce Armstronga ve svém prohlášení označil za "největšího hrdinu všech dob". Za hrdinu a svou inspiraci považuje Armstronga i republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney. Americký astronaut Neil Armstrong zemřel ve věku 82 let, necelý měsíc po svých narozenínách.
Ředitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Charles Bolden doplnil, že Armstrong byl jedním z největších průzkumníků USA a nesl v sobě eleganci a pokoru, která byla příkladem pro všechny. "Truchlíme nad odchodem kamaráda, kolegy kosmonauta a skutečného amerického hrdiny," prohlásil.
"Byl nejlepší a bude mi strašně chybět," komentoval smrt svého kolegy Michael Collins, který byl stejně jako Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin členem posádky Apolla 11. Podobně se vyjádřil i Aldrin. "Budeme se snažit pokračovat v tvém odkazu," uvedl letový ředitel současné mise na Mars Curiosity Bobak Ferdowsi.
Komplikace po operaci
Jeden z nejpopulárnějších lidí zeměkoule se na začátku srpna podrobil zákroku, při němž mu byl voperován bypass. Po zákroku se sice cítil dobře, ale právě komplikace po operaci byly podle prohlášení rodiny příčinou smrti. Rodina nesdělila, kdy ani kde Neil Armstrong skonal.
Narodil se 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu. Na povrch Měsíce Armstrong vstoupil 20. července 1969 jako velitel mise Apollo 11. Do paměti lidstva se zapsal zejména slavnou větou, již pronesl při sestupu na povrch Měsíce. "Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo," zněla.
Do skafandru si tehdy osmatřicetiletý Armstrong pouštěl i Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka.
Někdejší vojenský pilot strávil poslední čtvrtstoletí svého života v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger.
Čtvrtstoletí v ústraní
Ačkoli toužil létat od dětství, cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru nebyla jednoduchá. V šestnácti letech už měl první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě.
Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu - výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech také musel studia leteckého inženýrství přerušit. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států.
Jako pilot bojoval v korejské válce, během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně NASA).
Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky více než 63 kilometrů nad zemským povrchem. Díky tomu se ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA.
Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze.
Cesta k Měsíci
Jedním z nejznámějších astronautů všech dob se stal díky tomu, že v době letu k Měsíci už nebyl aktivním vojákem.
V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle totiž seděl i plukovník letectva Buzz Aldrin, avšak NASA dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa (neřekl ale nic světoborného, jen oznámil "hladké přistání") a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky.
"Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!" ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou, už citovanou větu o malém kroku pro lidstvo.
Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili "na místečku velkém jako zahrádka" v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.
V roce 1971 odešel Neil Armstrong z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem.
