Washington - Americký prezident Barack Obama podepsal v noci na pátek zákon, který zpřísňuje sankce vůči Íránu.

Jejich cílem je narušit zásobování režimu prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda benzinem, a tak ho přimět k ukončení kontroverzního jaderného programu.

Ačkoliv má Írán dostatek ropy, chybí mu dostatek zařízení k jejímu zpracování, upozornila agentura Reuters.

"Udeříme přímo na kapacity íránské vlády pokračovat se svých jaderných programech," prohlásil šéf Bílého domu. Americká opatření doplňují sankce OSN, které schválila Rada bezpečnosti začátkem června.

Jednoduchá volba: Buď byznys s Íránem, nebo s USA

Podle nového zákona se nebudou moci zahraniční společnosti ucházet o americké vládní zakázky, poskytují-li Íránu technologii spojenou s jaderným programem nebo s vývojem balistických střel.

Zakazuje také americkým bankám obchodovat s těmi zahraničními bankami, které spolupracují s íránskými revolučními gardami.

Zahraniční společnosti budou mít podle senátora Johna McCaina jednoduchou volbu. "Chcete obchodovat s Íránem, nebo chcete obchodovat se Spojenými státy?" vzkázal podle ČTK světu tento republikán už koncem června.

Dlouholetá snaha bez úspěchu

Soustavný tlak Západu na Teherán trvá už několik let. Od roku 2006 vyhlásila OSN proti Íránu sankce již třikrát, žádné ale nedokázaly Ahmadínežáda přimět k tomu, aby zastavil svůj jaderný program. Íránský prezident opakovaně tvrdí, že projekt je ryze "mírový".

Spojené státy a jeho spojenci se však obávají, že Teherán jen hraje o čas a ve skutečnosti tajně pracuje na výrobě atomové bomby. V květnu se Írán dohodl s vládou v Ankaře, že do Turecka vyveze 1200 kg uranu v nízkých koncentracích (okolo 3,5 procenta)výměnou za dodávky jaderného paliva.

Podle Ahmadínežáda tím chtěl projevit "dobrou vůli" a splnit tak požadavek týkající se kontroly svého nukleárního programu. USA zareagovaly s tím, že tento ústupek přichází příliš pozdě.