Washington - Americký prezident Barack Obama v úterý jmenoval nového člena Nejvyššího soudu Spojených států, nejdůležitějšího justičního tělesa v zemi.
Třetí ženou a vůbec prvním latinoameričanem jeho historie se stala čtyřiapadesátiletá Sonia Sotomayorová.
Každé jmenování do Nejvyššího soudu je v USA pečlivě sledováno, protože může ovlivnit, jak bude devítičlenné těleso rozhodovat v kontroverzních sporech týkajících se příslovečných "horkých brambor", jako je právo na potrat či na držení střelných zbraní nebo trest smrti.
Jedním z nejznámějších loňských verdiktů Nejvyšší soud v případu Boumediene versus Bush rozhodl, že vězni z Guantánama mají právo na "habeas corpus", tedy smějí soudně zpochybnit své věznění. Soudy nižší instance následně rozhodly, že 21 guantánamských vězňů musí být propuštěno.
V současné době je soud tvořen čtyřmi spíše liberálními a čtyřmi konzervativními zástupci a soudce Anthony Kennedy funguje coby jazýček na vahách.
Jmenování Sotomayorové rozhodování tělesa zřejmě neovlivní. Ona i David Souter, kterého nahradí, jsou považováni za liberály.
Sotomayorová se narodila portorickým rodičům a je od roku 1998 soudkyní newyorského odvolacího soudu. Podle Obamy se po třiceti letech práce v oboru jedná o zkušenějšího právníka, než byl „kterýkoliv současný člen Nejvyššího soudu" v době svého nástupu.
„Je inspirativní ženou a věřím, že bude výbornou soudkyní," prohlásil americký prezident, který údajně svůj výběr konzultoval s republikány, demokraty, právnickými experty i zájmovými skupinami.
Členové Nejvyššího soudu Spojených států jsou nominováni na zbytek života. Nominaci musí ještě potvrdit Senát, kde se očekává odpor konzervativních republikánů. Pravděpodobně se jim však nepodaří získat 40 nutných hlasů k zablokování jejího potvrzení.
