Praha - Barack Obama nejede do Prahy, aby navštívil Česko, ale jede se především setkat s Evropskou unií. Zdejší návštěva je však také symbolem toho, že EU není pouze západní Evropou, ale také bývalými komunistickými státy, říkají experti.
Podle odborníků a zákulisních zdrojů také při výběru Prahy hrála roli dvě východoevropská výročí. Jednak dvacet let od pádu železné opony, jednak deset let od doby, kdy do Severoatlantické aliance (NATO) vstoupili tři bývalí členové Varšavské smlouvy: Česko, Maďarsko a Polsko.
Potřást si rukama
„Je to jeho první zahraniční cesta, spíše pracovní a týká se Evropské unie. Původně bylo plánováno pouze výročí šedesáti let od vzniku NATO, pak přišel summit G20 a Londýn a on si to rozšířil i o Turecko a Prahu," tvrdí předseda Občanského institutu Roman Joch.
„Česko nyní předsedá Radě Evropské unie a bylo by velice zvláštní, kdyby do Prahy nepřijel. Spíše je to však uznání toho, že Evropa není pouze západní. Praha tu stojí také za Polsko, Maďarsko, Pobaltí a další státy východní Evropy."
Podle Pavla Přikryla se jedná především o „seznamovací cestu", kde se bude hlavně potřásat rukama. „Státníci se tady chtějí potkat a Obama bude chtít zdůraznit, že chce spolupracovat s Evropou," říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Vzorem pro Blízký východ
Odborníci se však vesměs shodnou, že postkomunistická a východoevropská symbolika hrály při plánování pražské cesty klíčovou roli.
„Nikdo nemůže pochybovat o tom, že to tu byl před dvaceti lety průšvih a od té doby se to velmi zlepšilo. Je to viditelný úspěch procesu, který oni podporovali a který se jim nedaří naplnit na Blízkém východě a jinde," tvrdí Kryštof Kozák z Katedry amerických studií Univerzity Karlovy.
Přiznává to i ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg. „Samozřejmě, že jede hlavně za Evropskou unií, ale to se vědělo od začátku. My jí ale předsedáme a bylo naším úkolem ho pozvat. Symbolické významy tu samozřejmě jsou," řekl ministr Aktuálně.cz.
Za zásluhy
Také v oficiálním vyjádření na stránkách Bílého domu stojí, že Obama bude v Praze posilovat „partnerství mezi Spojenými státy a EU, které nám dovolí lépe se vypořádat se společnými výzvami."
Je tu ale i aspekt bilaterálních vztahů mezi Washingtonem a Prahou, jež v poslední době zaměstnával zejména americký protiraketový štít, respektive zamýšlené rozmístění jeho prvků v Polsku a České republice, a tato otázka přijde určitě na přetřes i v Praze. Experti se domnívají, že výběr Prahy coby místa summitu EU-USA tak zabije několik much jednou ranou.
„Cesta do Česka by se neudála tak brzo, pokud bychom nepředsedali Radě Evropské unie, ale Obama sem jede také díky zásluhám, které jsme získali podporou amerického protiraketového štítu v Evropě," tvrdí ředitel Mezinárodního politologického ústavu (MPU) Masarykovy univerzity v Brně Břetislav Dančák.
„Vědí, že na tom lidi u nás dost pracovali a teď to vypadá, že to USA přinejmenším pozdrží, takže jde o politické gesto vůči lidem, kteří pro to tady politicky krváceli," souhlasí Kozák.
Všichni jsou tak zvědaví, co Obama na Hradčanech v neděli ráno řekne. Jeho projev, k němuž nemělo americké velvyslanectví v průběhu týdne k dispozici žádné další detaily, se má týkat nešíření jaderných zbraní.
Důležité tak bude, který z obou jeho aspektů zdůrazní.
Zda pokračování smlouvy START-1 s Ruskem a omezení počtu jaderných zbraní, což by mohlo znamenat oddálení projektu radaru, nebo naopak aspekt hrozby Íránu, tedy podporu protiraketové obrany.
