Podle The New York Times dohodu s údajným strůjcem útoku Chálidem Šajchem Muhammadem a jeho komplici Valídem Attašem a Mustafou Ahmadem Havsávím schválila vysoce postavená představitelka Pentagonu. Americké ministerstvo obrany předběžnou dohodu s trojicí potvrdilo, konkrétní podmínky nesdělilo.
Američané zadrželi islamistické radikály Muhammada z Pákistánu, Attaše z Jemenu a Havsávího ze Saúdské Arábie před dvěma desítkami let. Případ však zabředl do přípravných řízení, která se soustředila na otázku, zda jejich mučení v tajných věznicích Ústřední zpravodajské služby (CIA) kontaminovalo důkazy proti nim, píše The New York Times.
Informace o dohodě se nyní podle něj objevila v dopise prokurátorů válečného tribunálu příbuzným obětí útoků z 11. září. "Výměnou za odstranění trestu smrti jako možného potrestání tito tři obvinění souhlasili s přiznáním viny ve všech obviněních z trestných činů, včetně vraždy 2976 lidí," uvádí se v dopise. Další dva z původně pěti obžalovaných z útoků z 11. září součástí dohody nejsou, podotkl list.
Mezi příbuznými těch, kteří 11. září zahynuli, dohoda s obviněnými vyvolala hněv i úlevu. Někteří lidé se obávali, že případ nikdy nedospěje k vyřešení a obvinění zemřou ve vazbě bez odsouzení, píše The New York Times. Další chtějí pro obviněné trest smrti. "Opravdu jsem pro ně chtěla trest smrti," řekla Kathleen Vigianová, která kvůli útokům ztratila manžela policistu a švagra hasiče. "Byli zbabělci, když plánovali útok. A zbabělci jsou i dnes," prohlásila podle agentury AP na adresu obviněných Terry Stradová, jež vede jednu ze skupin sdružujících rodiny obětí útoků.
Při útocích 11. září 2001 zemřelo v USA téměř 3000 lidí. Dvě civilní letadla unesená islámskými radikály narazila do mrakodrapů Světového obchodního centra. Další dopravní letoun o několik desítek minut později narazil do budovy Pentagonu a čtvrtý se zřítil do polí v Pensylvánii. Útoky vyvolaly to, co administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího nazvala "válkou proti terorismu".
K útokům se přihlásil šéf teroristické organizace al-Káida Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Tálibán. Následná americká invaze do Afghánistánu přinesla pád tálibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a dalších téměř deset let se skrýval. Američané ho dopadli a zabili v květnu 2011 v Pákistánu. Válka v Afghánistánu skončila stažením amerických sil a jejich spojenců a opětovným obsazením země Tálibánem v roce 2021. Vyžádala si skoro 200 000 lidských životů.
Bývalý člen al-Káidy Chálid Šajch Muhammad je podle amerických vyšetřovatelů strůjcem útoků z 11. září. Podle prokurátorů nápad unést letadla a narazit s nimi do budov představil bin Ládinovi v roce 1996 a poté pomohl vycvičit a řídit některé z únosců, píše americký deník. Zadržen byl v únoru 2003 v Pákistánu, v září 2006 byl převezen z některé z tajných věznic CIA do zařízení na americké základně Guantánamo na Kubě.
Věznici Guantánamo zřídila Bushova administrativa v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Američané tam zadržovali přes 780 lidí kvůli podezření z terorismu, většina z nich ale nebyla nikdy obviněna. Podle organizací na ochranu lidských práv byli vězni mučeni a vystaveni nelidskému zacházení. V současné době tam je podle agentury Reuters na 30 vězňů, Muhammad je z nich nejznámější. Nynější prezident Joe Biden už dříve ohlásil záměr zavřít Guantánamo ještě před koncem svého volebního období.
