Nový plán slibuje utěsnění hranic a konec převážení běženců. Skrývá ale i jedno velké riziko

Martin Novák Martin Novák
26. 10. 2015 12:19
V případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Třeba velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie. Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. V chladném počasí je cesta velmi nebezpečná a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.
Muž podává pizzu běžencům, čekajícím v Šentilji na slovinsko-rakouské hranici.
Muž podává pizzu běžencům, čekajícím v Šentilji na slovinsko-rakouské hranici. | Foto: Reuters

Brusel/Tirana - Všechny země, ležící na uprchlických trasách z Turecka přes Balkán do Německa a Skandinávie, se chystají více utěsnit hranice. Potvrdil to nedělní summit, kterého se v Bruselu zúčastnili členové Evropské unie a zástupci států, přes které běženci procházejí.

Podle agentury Reuters zaznělo varování, že i v případě uzavření srbských či chorvatských hranic mají uprchlíci stále možnosti, jak se dostat dál. Například velmi riskantní cestou po moři z Albánie do Itálie.

Znamenalo by to, že z Řecka nebo Makedonie půjdou místo na sever do Srbska na západ a pokusí se z albánských břehů přeplout na jih Itálie. Ta už přijala letos desetitisíce migrantů, ti ale připluli ze severní Afriky, nikoliv z Balkánu.

V chladném počasí je cesta velmi riskantní a například trasa přes řecko-albánské pomezí je hornatá a v zimě obtížně schůdná.

Proudily tudy na začátku devadesátých let desetitisíce Albánců za vidinou lepšího života a výdělku v Řecku nebo Itálii poté, co v jejich zemi skončila komunistická diktatura. I nyní usilují někteří Albánci v Německu o azyl, Berlín už ale dal najevo, že občané Albánie nebo Kosova v žádném případě nemají nárok.

Nedělního summitu se zúčastnil i albánský premiér Edi Rama, přestože dosud Albánie nebyla pro migranty tranzitní zemí. V Bruselu se politici shodli, že současná situace, kdy nekontrolovaně přichází na Balkán přibližně deset tisíc lidí denně, není udržitelná. Musí jich být méně.

Pomoci má sedmnáctibodový plán. Jedním z jeho bodů je zákaz přepravování běženců z jedné země na hranice druhé. Nemělo by tak už být například možné, aby srbské autobusy převážely běžence na hranici s Chorvatskem a tam je "vypustily".

Důležitým bodem je posílení ochrany několika hranic v rámci projektu Frontex (Evropská agentura pro ochranu vnějších hranic EU). Zejména se jedná o hranici řecko-makedonskou a turecko-bulharskou.

Plavidla mají v rámci Frontexu více hlídkovat ve vodách Egejského moře mezi tureckým pobřežím a řeckými ostrovy, což je uprchlíky nejvíce používaná trasa do Evropské unie a schengenského prostoru.

V Řecku se mají záchytné tábory rozšířit postupně tak, aby se do nich vešlo 50 tisíc lidí. Původně - alespoň podle diplomatických zdrojů - řecký premiér Alexis Tsipras takové rozšíření odmítal.

Dále na takzvané balkánské trase vzniknou další tábory, s celkovou kapacitou také padesát tisíc osob.

"Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zacházelo humánně. Není možné, aby lidé museli v mrazu spát na poli," řekl na summitu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

S financováním ubytování pro uprchlíky mají pomoci mezinárodní instituce - Evropská investiční banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj.

Jedním ze závěrů summitu je ale také předsevzetí urychlit repatriaci lidí, kteří nemají právo na azyl a nepotřebují mezinárodní ochranu. Výslovně jsou zmíněny čtyři země: Afghánistán, Pákistán, Irák a Bangladéš.

"Panují obavy, že Německo a Rakousko mohou zavřít své hranice, což by přinutilo i další státy je zavřít. Pro Evropskou unii by to byla katastrofa," uvedl během jednání slovinský premiér Miro Cerar.

"Jestliže Německo a Rakousko zavřou hranice, my je okamžitě zavřeme také,“ uvedl k tomu bulharský premiér Bojko Borisov.“

Poté, co Maďarsko oplotilo své hranice s Chorvatskem a Srbskem, míří zástupy běženců právě přes Slovinsko. Ještě během týdne tam mají dorazit z několika zemí EU posily - zhruba 400 policistů.

Německá zajišťovna Munich Re předpovídá, že proud běženců do Evropy nejenže neustane, ale je spíše stále ve svém počátku. "Počet uprchlíků poroste, pokud se nám nepodaří utlumit stále častější konflikty v mnoha zemích a pokud budou pokračovat klimatické změny. (…) Pokud by ale tento proud trval několik let, přirozeně bychom narazili na hranice naší ekonomické síly a na možnosti integrace běženců do společnosti," uvedl pro časopis Der Spiegel ředitel zajišťovny Nikolaus von Bomhard.

I přes většinové protiuprchlické nálady v ČR se na hranici Srbska a Chorvatska vydává mnoho dobrovolníků z Česka. Jsou největší skupinou, která zde pomáhá. Navíc zastupují i nekonající místní policii. | Video: Zdeněk Bašus, Lenka Hajdučková
 

Právě se děje

Další zprávy