Nikósíe/Brusel/Moskva - Jednání, jak vyřešit akutní finanční problémy Kypru, a zabránit tak jeho bankrotu, zdaleka nekončí.
Poté, co jeho parlament v úterý večer podle očekávání odmítl zdanění bankovních vkladů, se zraky Kypřanů obracejí k Rusku.
Právě to by mohlo hrát klíčovou roli v záchraně jednoho z nejmenších členů eurozóny. Vědom si toho je i Brusel, který svůj další postup hodlá konzultovat s Moskvou.
Ve hře je stále několik variant. Spekuluje se například, že Kypr nabídne Rusku k odkoupení své dvě největší banky, a to za symbolické jedno euro.
Jako nejpravděpodobnější se ale momentálně rodí vytvoření zvláštního fondu. Pomocnou ruku by přitom podala mimo jiné bohatá kyperská církev, která patří k největším akcionářům bank v zemi.
Ačkoliv původní záměry eurozóny skončily krachem, akcie po třídenním poklesu zahájily oživením. Podle agentur investoři sázejí na to, že dluhovou krizi na Kypru se nakonec podaří vyřešit, třebaže první pokus selhal.
Vývoj kolem kyperské finanční krize sledujeme v online reportáži:
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s dnes snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o další stupeň na úroveň CCC, ještě hlouběji do spekulativního pásma.
Eurozóna je připravena jednat s Kyprem o novém návrhu na získání finanční pomoci a vyzvala jej, aby takový návrh brzy předložil. Prohlásili to ministři financí eurozóny v rámci takzvané Euroskupiny po své večerní telekonferenci. Po nezdaru plánu zdanit na Kypru všechny bankovní vklady včetně pojištěných označila za důležité "plně garantovat vklady do 100.000 eur" (2,58 milionu Kč). Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem dal ale najevo, že parametry nového návrhu musí zůstat tytéž jako u předešlého návrhu. Ten podmínil získání pomoci v sumě deseti miliard eur (258 miliard Kč) tím, že Kypr vybere zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč).
Kyperská vláda dnes předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, za jehož obligace chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata a dalších jistin centrální banky a zřejmě také dvou znárodněných penzijních fondů. Zákon o omezení pohybu kapitálu má umožnit ministrovi financí nebo guvernérovi centrální banky účinně kontrolovat pohyb peněz. Jde o nouzové opatření, které má vkladatelům znervóznělým současnou finanční krizí zabránit převodu peněz do zahraničí. A na stůl se má poslancům dostat i plán restrukturalizace druhé největší banky Laiki.
Kyperská banka Laiki, která je vysoce zadlužená a která čelí tlaku zákazníků na výběr vkladů, začala omezovat výběr hotovosti. Každému klientovi tak dovolí vybrat z bankomatu pouze 260 eur (asi 6700 Kč) denně. Spekuluje se přitom, že druhá největší banka na Kypru už zůstane navždy zavřená. Zákazníci banky dnes tvořili dlouhé fronty před bankomaty, aby vybrali alespoň část ze svých úspor. Řada přístrojů tak rychle přišla o veškerou hotovost.
Banky jsou už několik dní zavřené, výběry z bankomatů jsou omezené. Drobné obchodníky na Kypru ovšem momentálně trápí další problém - nedostatek drobných. "Pokud máte na útratu pětieurovou bankovku, tak je to v pořádku," citoval deník Financial Times trafikantku Popi. "Jinak si vedu přehled jen pro pár pravidelných zákazníků. Přicházím však o řadu obchodů," posteskla si.
Problémy s nedostatkem mincí doléhají i na taxikáře, kteří si za cestu v centru města účtují paušální sazbu pět nebo deset eur, aby se jim vyhnuli. "Normálně potřebuji okolo 300 eur v drobných za den," vypráví taxikář Eugenios. "Ale další nemohu dostat, dokud se znovu neotevřou banky, a já nevím, kdy se tak stane."
"Plán B", jenž má zabránit bankrotu, je v základech hotov, nyní je potřeba doladit detaily, hlásí kyperští politici. Dohodli se na zvláštním fondu, kam by bylo z důchodového fondu, z centrální banky, od církve a dalších institucí převedeno 4,8 miliardy eur. Šlo by tak o alternativu ke zdanění bankovních vkladů, které požadovala eurozóna coby příspěvek k řešení finanční krize.
Hodnota fondu je ale stále o miliardu eur nižší, než kolik požadují Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
Další půjčka od Ruska není podle ministra financí Michalise Sarrise řešením, Kypr by podle něj spíše uvítal investice. Nový úvěr by totiž podle něj posunul státní dluh "za hranici životaschopnosti".
Evropská centrální banka (ECB) bude kyperským bankám poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí, pokud nevstoupí v platnost záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Do řešení kyperské krize by se mohla zapojit ruská rozvojová banka VEB, napsala tamní média. Řešení by mohlo být nalezeno podle scénáře, který byl dohodnut ve vztazích mezi Ruskem a Běloruskem. Dluhy, které měl Minsk u ruského plynárenského monopolu Gazprom, zaplatilo Bělorusko svými aktivy.
Moskevská konference o vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem se nakonec proměnila v jednání o situaci na Kypru. "Vztahy s našimi partnery budeme budovat otevřeně," nechal se slyšet šéf Evropské komise José Manuel Barroso. Zároveň ale připustil, že Rusko nebylo informováno o způsobu, jak řešit kyperské problémy, byť jeho občané mají v zemi uloženy desítky miliard eur.
Středa 20. března
Podle agentury AP již má Kypr připraven alternativní plán s účastí Ruska, který by měl zajistit splnění podmínek pro získání mezinárodní pomoci. Kyperské banky zůstanou tento týden zavřené. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varoval, že pokud si Kypr nezajistí zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy. Nový plán má být ve čtvrtek předložen vedoucím představitelům politických stran. Ještě ve stejný den by o něm měl hlasovat kyperský parlament. Kyperský ministr financí Michalis Sarris nyní jedná v Moskvě s ruským protějškem Antonem Siluanovem. Zatím žádné dohody nedosáhl, ale nehodlá se vzdát.
Brány kyperských bank zůstávají zavřené už třetí den. Zda se situace změní, by měli během večera rozhodnout ministři a guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis. Zdroj z tamního ministerstva financí agentuře DPA řekl, že by se finanční ústavy mohly otevřít už ve čtvrtek.
O tom, jaká situace v zemi panuje, svědčí i to, že například britská vláda poslala na ostrov milion liber v hotovosti, aby měli její vojáci z čeho žít.
Politici možná získají trochu nečekaného spojence. S nabídkou pomoci totiž přispěchal arcibiskup kyperské ortodoxní církve Chrysostomos. Ten po dopoledním jednání s prezidentem prohlásil, že vládě nabídne úvěr zastavený církevním majetkem. Ostatně je to v jejím zájmu, jelikož je hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Finanční krize prozatím nijak neovlivnila zájem českých turistů o dovolenou na Kypru. Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) zatím k poklesu zájmu nedošlo. Ročně do země míří necelých 15 000 Čechů, jde ovšem o zlomek z více než dvou milionů turistů.
Kyperský prezident Nikos Anastasiades je v jednom kole. Už ráno k sobě svolal stranické předáky a guvernéra centrální banky. Čeká ho i zasedání vlády a jednání s činiteli "trojky", tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a MMF.
První kolo jednání v Moskvě nedopadlo podle kyperských představ. Ministr financí Sarris sice nedosáhl prodloužení splatnosti úvěru, přesto věří, že nakonec bude úspěšný. "Jsme spokojeni s dobrým začátkem," prohlásil po jednání s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem.
Kyperští politici byli o plánech na zdanění vkladů informováni s předstihem, a tak si stačili do zahraničí poslat bezmála 4,5 miliardy eur. Tvrdí to alespoň německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odvoláním na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média. Podle nich si peníze do ciziny schovali hlavně členové kyperské vlády a lidé z jejího okolí.
Středa přinesla oživení i západoevropským burzám. Rovněž tamní investoři totiž sázejí na to, že dluhovou krizi na Kypru se nakonec podaří vyřešit. Index FTSEurofirst 300 začal obchodování vzestupem o 0,4 procenta a vrátil se zpět nad 1200 bodů, čímž smazal celou úterní ztrátu.
Asijské burzy zareagovaly na odmítnutí Kypru poměrně klidně. Výprodej se nekonal, jelikož všichni počítají s tím, že eurozóna nenechá ostrov ve Středozemním moři zbankrotovat. "Evropští činitelé opakovaně přicházejí na poslední chvíli se záchrannými plány a to je podle mě hlavní důvod, proč trh euro nijak razantně nesrazil," vysvětlil Callum Henderson, jenž vede devizový výzkum u singapurské pobočky banky Standard Chartered.
Lucemburský ministr financí Luc Frieden žádá urychlenou schůzku 17 ministrů financí eurozóny. "Není to dobrý výsledek, a to jak pro Kypr, tak pro eurozónu. Musíme hledat jiné alternativy," prohlásil s tím, že výsledek úterního hlasování vnímá jako "velmi smutnou zprávu", byť rozhodnutí parlamentu musí respektovat.
Situací po kyperském NE se bude zabývat i Rada guvernérů Evropské centrální banky. Podle agentury Bloomberg se bude rozhodovat, zda dát zemi více času na vypořádání se s krizí.
"Doufáme v příznivý výsledek, s jistotou jej však předvídat nemůžeme," řekl kyperský ministr financí Michalis Sarris cestou do Moskvy. Svůj ruský protějšek chce požádat o pětileté prodloužení úvěru, který je podle původní smlouvy splatný v roce 2016. Rád by rovněž dosáhl snížení úrokové sazby z dosavadní úrovně 4,5 procenta.
