reklama
 
 

Parlament Kypru smetl pomoc eurozóny. Nikdo nebyl pro

20. 3. 2013 8:34
Poslanci nesouhlasí se zdaněním vkladů v kyperských bankách

Nikósie - Kyperský parlament odmítl dohodu s ministry financí eurozóny o pomoci. Z 55 přítomných poslanců hlasovalo v úterý večer 36 proti a 19 se zdrželo hlasování.

Většině zákonodárců vadila podmínka, že na jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách musí země vybrat 5,8 miliardy eur. K 10 miliardám, které měla půjčit eurozóna.

Výsledek hlasování se očekával a trhy na něj příliš nereagovaly ani poklesem akcií, ani poklesem kurzu eura vůči dolaru.

Někteří analytici nyní Kypru předpovídají problémy, včetně možného kolapsu velkých bank, nedostatku peněz na výplaty státních zaměstnanců a v krajním případě dokonce vynuceného odchodu z eurozóny.

Ostrov ve Středozemním moři ale podle spekulací pravděpodobně nabídne Rusku prodej dvou zadlužených bank, a to za symbolické jedno euro.

Prezident Nikose Anastasiades ale ještě před hlasováním uvedl, že vláda má plán B, jak postupovat v případě, že návrh neprojde.

Před hlasováním se také objevila informace o rezignaci ministra financí Michalise Sarrise, ten to však z Moskvy, kde je na pracovní návštěvě, dementoval.

Poslední verze návrhu zdanění zněla, že majitelé účtů s částkou nižší než 20 tisíc eur nezaplatí nic, ti s částkou do 100 tisíc přijdou o 6,75 procenta z vkladu a ti nejbohatší s více než 100 tisíci eury na kontech přijdou o 9,9 procenta z vkladu.

Ti, kteří disponují na účtech nejméně půlmilionem eur, by ztratili 12,5 procenta z toho, co mají uloženo.

Parlamentním odmítnutím ale celá dohoda padá, Kypr zůstává bez pomoci.

"Rozhodnutí o pomoci Kypru a zdanění vkladů je velmi bolestné, ale odmítnutí dohody by bylo tragédií," cituje deník Cyprus Mail místopředsedu vládní strany Demokratické shromáždění Averofa Neophytoua.

Kypr potřebuje necelých sedmnáct miliard eur a eurozóna nechtěla dát více než deset miliard eur. To si vymínilo několik jejích členských zemí v čele s Německem.

V kyperských bankách je nyní deponováno odhadem 68 miliard eur, z toho nejméně 25 miliard eur patří ruským vkladatelům. Rusko zdanění vkladů odmítá a přirovnává to ke konfiskaci soukromého majetku.

Podle šéfa Euroskupiny (ministrů financí členských zemí eurozóny) Jeroena Dijsselbloema je ale zdanění nutné vzhledem k velikosti kyperského bankovního sektoru a nutnosti nákladné rekapitalizace tamních bank.

Dijsselbloem v úterý uvedl, že dalším problémovým zemím - především Španělsku a Itálii - nic podobného nehrozí.

autor: Martin Novák | 20. 3. 2013 8:34

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama