Vatikán tento týden adresoval Číně smířlivou výzvu s cílem prolomit pětapadesát let trvající nepřátelství. Vatikánský ministr zahraničí Giovanni Lajolo prohlásil, že nastal čas odstranit rozdíly a zahájit dialog.
Dokonce se objevily zprávy, že Benedikt XVI. by rád Čínu navštívil.
Peking trvá na svém
Mluvčí čínské diplomacie ve čtvrtek zareagoval vstřícně, ale jednoznačně vyslovil dvě hlavní podmínky pekingského režimu. Svatý stolec musí přerušit diplomatické styky s Tchaj-wanem a nesmí se vměšovat do vnitřních záležitostí Číny.
První podmínka je splnitelná, podle zdrojů z Vatikánu je papež připraven vztahy s Tchaj-wanem obětovat. Splnění druhé by ale znamenalo, že hlava katolické církve by neměla co mluvit do jmenování biskupů v Číně. To je pro Vatikán nepřijatelné.
Počet katolických věřících v Číně Vatikán odhaduje na přibližně 13 miliónů. Z toho pět miliónů tvoří oficiálně povolenou, takzvanou vlasteneckou katolickou církev. Ta neuznává papeže jako svoji hlavu a o složení její církevní hierarchie rozhoduje stát.
Asi osm miliónů katolíků se hlasí k zakázané "podzemní" církvi, věrné papeži. Svoji víru praktikují tajně a jsou kriminalizováni. V minulosti čelili represím jako zrádci a stoupenci organizace, která byla podle slov někdejšího komunistického vládce Mao Ce-tunga "nástrojem koloniální agrese."
Jan Pavel II. s Čínou nepohnul
Janu Pavlovi II. se nepodařilo neshody s čínským režimem zmírnit, tamním katolíkům vždy žehnal jen na dálku během pobytu v okolních zemích. V roce 2003 jmenoval mezi novými kardinály jednu osobu, jehož identitu odmítl zveřejnit.
Podle všeho šlo o katolického duchovního z Číny, kterému by v případě prozrazení hrozily represe. Jeho jméno nebylo nikam zapsáno, takže toto tajemství si Jan Pavel II. vzal do hrobu.
Benedikt XVI. nyní jmenoval mezi novými kardinály biskupa Josepha Zena z Hongkongu, kde katolická církev zatím může nerušeně působit. Peking tento krok oficiálně nekomentoval.
"Vedení katolické církve je ochotno přerušit styky s Tchaj-wanem, ale Peking na oplátku musí respektovat právo Vatikánu rozhodovat o jmenování čínských biskupů," řekl Zen agentuře AFP.
Infobox
PŘEČTĚTE SI
Horší než v Číně jsou podmínky pro praktikující katolíky pouze v Severní Koreji (církev je tam de facto zakázaná) a v Saúdské Arábii (tamní zákony nedovolují veřejné projevy žádné víry kromě islámu).
Jiný tón z Moskvy
Zato ve vztahu k ruské pravoslavné církvi dochází k zásadnějšímu průlomu. Benedikt XVI. a ruský pariarcha Alexij II.si vyměnili dopisy plné smířlivosti.
"Doufám v rychlé řešení sporů mezi našimi církvemi. Křesťanství dnes čelí výzvám, které vyžadují společné úsilí," stojí v dopise Alexije II., zveřejněném Vatikánem.
Patriarcha ruské pravoslavné církve odmítal dialog s Janem Pavlem II. a zabránil jeho cestě do Ruska. Obviňoval ho, že se snaží po pádu komunismu obracet pravoslavné věřící v bývalém SSSR ke katolicismu.
K pravoslavným církvím se hlavně ve východní Evropě hlásí na 220 miliónů lidí, katolíků je více než miliarda. K rozdělení na západní a východní větve křesťanství došlo kvůli sporu římského papeže a cařihradského patriarchy už v roce 1054.
Současný papež Benedikt XVI. loni po svém zvolení oznámil, že usmíření s pravoslavnými a protestanty bude patřit k prioritám jeho pontifikátu.
