Londýn - Britové by na vystoupení z Evropské unie, o němž mají za dva roky rozhodovat v referendu, vydělali. A to jak v makroekonomické rovině, tak na úrovni jednotlivců.
Tvrdí to alespoň analýza sdružení Business for Britain, na niž upozornil deník The Telegraph.
Průměrná britská domácnost by podle nově zveřejněných propočtů mohla po opuštění EU ušetřit až 933 liber (zhruba 35 500 korun) ročně.
Na vystoupení z Unie a jejího jednotného trhu by podle ekonomických modelů navíc teoreticky nemuseli prodělat ani vývozci. Stát by jim totiž mohl obnovená cla a další exportní překážky kompenzovat penězi, které nyní odvádí do rozpočtu osmadvacítky.
Ušetřených 150 miliard
Analýza nazvaná Change, or go počítá s tím, že by Evropská unie na zboží ze Spojeného království udělila maximální možné clo dle pravidel Světové obchodní banky, Londýn by nepřijal žádná odvetná opatření a zároveň by část z ušetřených 9 miliard liber ročně (přes 343,4 miliardy korun) vynaložil na kompenzaci nových nákladů exportérů i na ně navázaných podnikatelů.
I v takovém případě by podle ekonomů ze sdružení Business for Britain zůstalo každý rok ve státní kase o 3,9 miliardy liber (téměř 148,8 miliardy korun) více.
Kdyby se pak britská vláda, čistě hypoteticky, rozhodla tyto peníze rozdělit mezi občany, dostala by každá rodina přímo ze státního rozpočtu 135 liber, tedy více než 5150 korun.
Další peníze by pak občané ušetřili na levnějších službách, zboží a dalších výdajích, jako jsou například odvody do pokladen místních samospráv. Ty členství Evropské unie zatěžuje především byrokraticky, což zvyšuje nároky na personální obsazení radnic.
Účet za společné zemědělství
Například za společnou zemědělskou politiku, která zahrnuje mimo jiné i dotace pro nebritský agrární průmysl, pošlou ostrované do Bruselu každý rok zhruba miliardu liber, tedy v přepočtu 38,1 miliardy korun.
Každá rodina by tak - opět hypoteticky - mohla "dostat zpět" 360 liber (asi 13 700 korun), které by jinak EU přerozdělila evropským zemědělcům.
Zrušení unijních kvót na lov ryb by zase podle expertů vedlo k oživení celého odvětví a při současném zavedení efektivní státní podpory by mohlo v konečném důsledku přinést do rozpočtu až 2,8 miliardy liber. To odpovídá téměř 107 miliardám korun.
Nemalé náklady vznikají britským samosprávám - a přeneseně i občanům - zaváděním ekologických daní a implementací nejrůznějších unijních směrnic. Například pro hromadnou dopravu či svoz odpadu.
Jen "unijní" pravidla pro svoz a ekologickou likvidaci odpadu údajně každou britskou domácnost ročně stojí 70 liber, v přepočtu okolo 2670 korun, uvádí Business for Britain.
