Kolumbie: Nová dohoda s partyzány z FARC se obejde bez referenda. V zemi ale pořád hrozí násilí

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
24. 11. 2016 9:00
Novou podobu kolumbijské mírové dohody s levicovými partyzány z hnutí FARC už nebudou schvalovat lidé v referendu. Prezident Juan Manuel Santos ji pošle rovnou do parlamentu. To se nelíbí opozici v čele s exprezidentem Álvarem Uribem. Podle něj je nový text dohody skoro stejný jako ten z října. Tehdy Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu jako příliš mírnou. V zemi se nyní znovu vyzbrojují polovojenské skupiny, které dřív proti partyzánům z FARC bojovaly. Hrozí, že v případě potřeby vezmou spravedlnost do svých rukou.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava guerilly FARC Timochenko.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava guerilly FARC Timochenko. | Foto: Reuters

Bogota – Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos chce ve čtvrtek podepsat novou mírovou dohodu s levicovou guerillou FARC. Nositel Nobelovy ceny za mír se tak snaží definitivně ukončit pět desetiletí trvající krvavou válku v zemi.

Historicky první mírovou dohodu odmítli obyvatelé jihoamerické země v referendu na začátku října. Teď se proto Santos rozhodl, že Kolumbijce "obejde" a místo toho předloží nový dokument ke schválení parlamentu.

Tento krok sice může pomoci, aby dohoda vešla v platnost, konečný mír v zemi ale zaručit nemusí. Naopak může znovu rozpoutat boje, které krvavou válku po desítky let doprovázely.

Připomínají to i události posledních dní. List El País upozornil na aktivitu polovojenských organizací, které stojí za vraždou tří levicových aktivistů během posledního týdne. V obcích nejvíc postižených dlouholetými boji se navíc objevily letáky s pečetí organizace Spojené sebeobrany Kolumbie (Autodefensas Unidas de Colombia – AUC). "Vyčistíme to tady od milicionářů a loutek FARC," stálo v nich.

Třetí síla

Právě AUC byla přitom od konce 90. let minulého století, kdy sjednotila lokální domobrany, třetí hlavní silou kolumbijské občanské války. Na svědomí má stejný počet civilních obětí jako povstalci. Vláda v Bogotě ji zařadila mezi teroristické organizace. Demobilizovat se ji podařilo až v roce 2008 pod vládou tehdejšího prezidenta Álvara Uribeho.

Na novou vlnu násilí ze strany polovojenských jednotek se připravují vesničané na jihovýchodě země. Za daně v podobě produkce koky a marihuany je po dlouhá léta chránili partyzáni z FARC. Podle serveru Colombia Reports teď vesničané vytvářejí skupinové hlídky, vyzbrojené jen zemědělským náčiním.

Jejich obavy budí podoba nové mírové dohody mezi vládou prezidenta Santose a partyzány z FARC. Ta se totiž podle nich liší od té původní jen minimálně. Povstalcům zaručí do velké míry amnestii a postupné zapojení do politiky. Větší část Kolumbijců dala ale během referenda v říjnu najevo, že to nestačí. Chtějí, aby povstalci za napáchané zločiny pykali. V zemi je přitom pořád početná skupina lidí, která je připravena vzít spravedlnost do vlastních rukou.

Je to málo

S dohodou nesouhlasí ani kolumbijská opozice v čele s bývalým prezidentem Álvarem Uribem. Nových 310 stran textu podle Uribeho spravedlnost nezaručí. Požaduje, aby vůdci povstalců nemohli zastávat veřejné funkce. Snaží se proto prosadit další referendum, ve kterém by podle něj obyvatelé země dohodu opět odmítli.

Podle prezidenta Santose už ale prostor pro další vyjednávání neexistuje a dohodu je potřeba prosadit co nejrychleji. Násilí napáchané za poslední týden podle je něj "hmatatelným důkazem rizika a nejistoty, které kolem dohody existují", cituje z jeho prohlášení britský deník The Guardian.

 

Právě se děje

Další zprávy