Londýn - Nový britský premiér, konzervativec David Cameron, se bleskurychle pustil do práce.
V úterý večer ho královna Alžběta II. pověřila sestavením vlády. Po půlnoci předložil jména nejdůležitějších ministrů svého kabinetu. Dnes ráno představil hlavní body programu, na němž se shodl se svým koaličním partnerem, liberálními demokraty.
Británii pod jeho vedením čeká utahování opasků, avšak žádné zvyšování daní. Britové si zatím budou moci ponechat svou milovanou libru a dočkají se reformy volebního systému.
"Čeká nás těžký a nesnadný úkol," zdůraznil Cameron krátce po jmenování do úřadu. "Koalice bude čelit nejrůznějším výzvám. Pevně ale věřím, že vytvoříme silnou a stabilní vládu, kterou tato země potřebuje."
Jako vůdce opozice musel Cameron čekat pět let. Jako vítěz voleb pět dní, než jeho soupeř, labouristický premiér Gordon Brown pochopil, že s liberály životaschopnou koalici nevytvoří.
Bude se šetřit
Liberální demokraté získali v nové vládě přibližně třetinu křesel. Předseda strany Nick Clegg se stane vicepremiérem, šéf jeho vyjednávacího týmu Danny Alexander ministrem pro záležitosti Skotska.
Konzervativci obsadí nejdůležitější vládní posty. William Hague bude ministrem zahraničí, George Osborne začne spravovat finance, Liam Fox povede rezort obrany.
Británie musí šetřit, a tak nová vláda nalezne ještě letos ve státních výdajích úspory ve výši šesti miliard liber. Do padesáti dnů předloží rozpočet na další fiskální období.
Daňová zátěž zatím zůstane na nynější úrovni. Zatímco liberální demokraté upustili od zvýšení daně z nemovitostí, které by do rozpočtu přineslo dvě miliardy liber, konzervativci stejně tak přislíbili, že nezvednou dědickou daň.
Jednu miliardu liber, kterou by tak získali, budou hledat jinde.
Limit pro přistěhovalce
Ačkoliv se liberálové definují jako centristická strana s voličstvem náležícím převážně k levému středu, museli v lecčems konzervativcům ustoupit.
Mimo jiné byli nuceni souhlasit s tím, že nákladný program modernizace ponorek s jadernými střelami typu Trident zůstane zachován. Prosadili ale, aby se zvedl strop pro nezdanitelnou částku v případě nejnižších příjmů, a to na deset tisíc liber.
Jejich nadšení pro Evropskou unii však utrpělo citelné rány.
Jakýkoli další přesun pravomocí do Bruselu bude v Británii napříště podmíněn referendem. A pokud se Britové rozhodnou přijmout euro, proti němuž Cleggova strana nikdy nic nenamítala, může se tak stát až po roce 2015, a jen na základě plebiscitu.
Liberální demokraté odsouhlasili také plán konzervativců zavést přísný přistěhovalecký limit pro občany ze zemí, které nejsou členy EU.
"Budou zde jistě problémy a drobné třenice," připouští Clegg. "Udělám ale vše pro to, abych dokázal, že nová politika je nejenom možná ale i lepší než ta dřívější."
Zákon o referendu
Jeho strana ale dosáhla toho zásadního. Prosadila si možnost změny systému hlasování do Dolní sněmovny. Na základě toho starého získala sice 23 procent hlasů, ale jen devět procent poslaneckých křesel.
Koaliční kabinet tak předloží k referendu zákon o změně většinového volebního systému na poměrný. Toryové však budou moci vést kampaň za zachování většinových volebních okrsků. Souhlasí na druhé straně s tím, aby řádně zvolena byla také naprostá většina Sněmovny lordů.
Stanovení data parlamentních voleb již navíc nebude věcí premiéra, funkční období vlády bude činit pět let. Neznamená to však, že Cameronův kabinet nemusí padnout, když to některý z koaličních partnerů bude považovat za nezbytné či vzhledem k vývoji stranických preferencí dokonce za výhodné.
To, kde především chce nová vláda šetřit, ale Cameron zatím neoznámil. Británie se přitom potýká s rozpočtovým deficitem ve výši 165 miliard eur odpovídajícím více než jedenácti procentům hrubého domácího produktu země.
