Stockholm - První letošní Nobelova cena míří do Japonska. Získal ji 71letý buněčný biolog Jošinori Ósumi.
Jím objevená autofagie je mechanismus rozkládání buněčných částí. Název autofagie pochází z řeckého výrazu znamenajícího "pojídání sama sebe". Je to proces, kdy buňky požírají část svého obsahu a zbavují se tak nežádoucích komponentů, například bakterií.
Autophagy ”self eating” is a process for degrading and recycling cellular components #NobelPrize #Medicine pic.twitter.com/glNWLPjxHe
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 3, 2016
Jeho práce je významná proto, že pomáhá vysvětlit, co se děje při nejrůznějších onemocněních jako je napříkald rakovina. Odhalil totiž geny, které u buněk regulují požírání sebe sama. Právě porucha tohoto genu může způsobit různá onemocnění včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky či rakoviny.
"Ósumiovy objevy vedly k novému paradigmatu v našem chápání toho, jak buňka recykluje svůj obsah," uvádí ve svém zdůvodnění Karolinský institut. "Jeho objevy otevřely cestu k porozumění... mnoha fyziologických procesů, jako například adaptaci na hladovění nebo reakce na infekci."
Když buňky pojídají samy sebe
Autofagie v buňkách je známa už více než půl století, kdy vědci začali detailněji studovat tzv. organely, což jsou součásti buňky fungující podobně jako skutečné orgány vyšších tvorů.
Jednou z těchto organel jsou lysozomy, které objevil belgický vědec Christian de Duve (a roku 1974 za tento objev obdržel Nobelovu cenu). O pár let později další výzkum ukázal, že v lysozomech se dají často najít části jiných buněčných organel, nebo dokonce organely celé. Vědci také objevili jakési váčky tvořící dopravní systém, který opotřebené organely nebo jiné nežádoucí části buňky do lysozomů transportovaly. De Duve tyto váčky pojmenoval autofagosomy a celý proces nazval autofagií.
Obtížnost výzkumu lysosomů a autofagie ale dlouho znemožňovala detailně pochopit její principy i význam jak pro buňku, tak pro celý organismus. Jošinori Ósumi se na jejich studium zaměřil roku 1988, když na University of Tokyo získal vlastní laboratoř.
"Nejsem moc soutěživý typ, tak jsem hledal obor, kde není velká tlačenice," zdůvodnil Ósumi později zaměření své vědecké práce. "Autofagie tehdy nebyla moc populární. A když musíte začít se svými pozorováními úplně od začátku, nehrozí, že byste neměli dost práce."
Výzkum chorob a stárnutí
Ósumi se rozhodl zkoumat autofagii v kvasinkách, které se dobře pozorují a přitom je tu celá řada analogií s lidskými buňkami. Finálním výsledkem jeho práce byla metoda umožňující identifikovat a charakterizovat jednotlivé geny podílející se na procesu autofagie.
Své výsledky Ósumi publikoval roku 1992. Další výzkum pak potvrdil, že jsou aplikovatelné i na lidský organismus a že jde o jeden z významných mechanismů kontrolujících buněčné funkce.
Autofagie například má význam pro výměnu energie v buňce i pro tvorbu jejích součástí, ovlivňuje to, jak reaguje na nepříznivé podmínky a jak se vypořádá s napadením bakteriemi a viry. Je také významným faktorem procesu stárnutí celého organismu a její disfunkce má na svědomí mnoho chorob vyššího věku.
Ósumi je šestým Japoncem, který získal Nobelovu cenu za medicínu, celkově ocenění získalo už 23 občanů země vycházejícího slunce.
Narodil se 9. února 1945 v japonské Fukuoce. Vystudoval Tokijskou univerzitu a postgraduálně působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku. V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké je v Japonsku udělováno.
Cena ve stínu skandálu
Letos vybíral Karolinský institut mezi 273 nominovanými kandidáty. Loni cenu za lékařství získali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie.
Jak poznamenala agentura AP, Nobelova cena za lékařství se uděluje v době, kdy Karolinským institutem zmítá skandál s jeho dnes již bývalým členem, chirurgem Paolem Macchiarinim.
Italský lékař byl obviněn z toho, že zfalšoval svůj životopis a přidal si na něj neexistují položky. Pochybnosti se objevily i ohledně jeho práce, kdy měl provádět neetické experimentální zákroky i u relativně zdravých pacientů. Macchiarini veškerá provinění popírá.
Karolinský institut byl kritizován za to, jak se s případem vypořádal, a dva členové Nobelova výboru byli dokonce zbaveni funkce.
Objevily se rovněž obavy, že by aféra mohla ovlivnit letošní udílení Nobelových cen.
