Vláda proto od středečního večera zavádí přísná opatření. Bary a restaurace se zavřou, omezí se provozní doba obchodů, od osmi hodin večer platí zákaz prodeje alkoholu. Roušky jsou povinné ve vnitřních prostorách.
Nizozemský premiér Mark Rutte přitom ještě nedávno jejich smysl zpochybňoval a dlouho odmítal tvrdá opatření v obavách, že poškodí nizozemskou ekonomiku. Epidemiologové a zdravotníci jej však přesvědčili, že jiným způsobem už zhoršující se situaci v zemi nelze zvládnout.
Češka Dagmar van der Horst v Nizozemsku mnoho let žije a v minulosti pracovala také jako česká diplomatka. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz upozorňuje, že až dosud byla velká část opatření pouze doporučená. Podle ní je dodržovaly asi dvě třetiny Nizozemců.
"Když se teď nařízení změnila na povinnost, samozřejmě se na nizozemském internetu objevuje určitá kritika v tom smyslu, že se zavádějí totalitní manýry, diktatura, omezení svobod a něco podobného. Určité procento lidí to považuje pomalu za konec světa, ale v liberálním Nizozemsku to zkrátka vždy bylo tak, že je víc věcí povoleno než zakázáno," vysvětluje Van der Horst.
Školy zůstaly otevřené
Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge v úterý na tiskové konferenci varoval, že pokud se opatření ukážou jako neefektivní nebo je lidé nebudou respektovat, vláda přitvrdí. Na rozdíl od Česka ale v Nizozemsku zůstávají otevřené školy. Povinnost nosit roušky v uzavřených místnostech platí pro všechny od třinácti let.
"Vláda vydala infografiky, co je potřeba dělat a jaká je kde situace. Jsou velice dobře udělané pro uživatele a přehledně tam lze najít, co je povinné a proč," říká Dagmar van den Horst.
Zatímco většina politických stran se shoduje v nutnosti mimořádných opatření, nesouhlas se zákazem vstupu diváků na stadiony projevil Nizozemský fotbalový svaz (NKVB). Fotbal má v Nizozemsku důležité postavení, takže spor vyvolává značné emoce.
"Je to velmi tvrdé a pro nás hořké rozhodnutí. O to víc, že neexistuje vědecký důkaz o tom, že by přítomnost diváků na stadionech zhoršovala počet případů v zemi," uvedl svaz ve svém prohlášení.
Špatně placené sestry
Pozoruhodností Nizozemska je také spor o to, kolik lidí vlastně v zemi od začátku pandemie na nemoc covid-19 zemřelo. Nizozemský institut veřejného zdraví (RIVM) uvádí kolem 6500 mrtvých, podle statistického úřadu je ale tento počet značně podhodnocený.
Statistici vycházejí z dat o úmrtnosti obyvatelstva, která ukazují mnohem více zemřelých mezi březnem a květnem letošního roku ve srovnání s předcházejícími roky.
Podle Dagmar van der Horst je sice nizozemské zdravotnictví na vysoké úrovni, ale má své problémy. "Je kvalitní, co se týká přístrojů a technického vybavení. Jiná věc je lidský faktor. Podpůrný personál, jako jsou zdravotní sestry nebo ošetřovatelé třeba v domovech seniorů, je špatně placený, takže je těchto lidí nedostatek a moc se tam nehrnou," dodává Češka.
