"Já umřu, mami." Studenti v Nikaragui se skryli před policií u kostela, střelbu natočili na video

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
19. 7. 2018 21:04
V Nikaragui pokračuje brutální potlačování demonstrací. Za tři měsíce si už vyžádalo na 300 mrtvých.
Nikaragujská studentka natočila video, když se kolem ní střílelo. „Mami, miluji tě,“ vzkázala | Video: Asociated Press

Managua - Skupina studentů se skrývá za barikádou, zatímco se ozývá střelba. "Jsme tu sami, nemůžeme nic dělat, zemřeme," říká dívka na videu. "Dělám to pro svou zemi, odpusť mi, mami," posílá vzkaz domů.

Záběry zachycené na mobil pocházejí z nikaragujské metropole Managua. Emotivní video se od víkendu rozšířilo po sociálních sítích a jeho autenticitu ověřila agentura AP.

Minulý pátek vyhnaly nikaragujské ozbrojené složky na dvě stovky studentů z univerzitního kampusu. Potom je obléhaly v kostele, kde se studenti pokusili ukrýt. Vše trvalo 12 hodin. Katolická církev později potvrdila dva mrtvé.

Už tři měsíce bojují nikaragujští policisté a provládní milice proti demonstrantům, z nichž velkou část tvoří právě vysokoškoláci. Demonstranti vyšli do ulic v dubnu kvůli vládní penzijní reformě. Od té vláda sice ustoupila, ale protesty pokračují. Jejich cílem je odstoupení prezidenta Daniela Ortegy a jeho vlády a nezávislé vyšetření smrti minimálně 270 demonstrantů. Poslední čtyři oběti padly tuto středu po dobytí města Masaya, které bylo kdysi baštou sandinistů a nyní protestující opozice.

Prezident Ortega je u moci od roku 2007. Významnou politickou osobností je ale už od roku 1979, kdy se Sandinovské frontě národního osvobození (FSLN) s ním v čele podařilo svrhnout diktátorský režim rodinného klanu Somozů, který podporovaly Spojené státy. Právě ve čtvrtek uběhlo od této významné události přesně 39 let. Proti někdejšímu gerilovému vůdci se teď ale po celé zemi zvedla vlna odporu.

Ortega opozici a demonstranty označuje za "pravicové delikventy", ačkoliv mnoho z nich jsou bývalí členové FSLN, nyní vládnoucí politické strany, píše americký deník Washington Post.

Prezident Ortega na věčné časy

"V roce 2007, po návratu k moci, se Ortega odklonil od ústavy, aby mohl znovu v roce 2011 kandidovat. Pak dokončil převrat tím, že převzal plnou kontrolu nad celou vládou, státními institucemi, armádou a policií," vysvětlil novinář Tim Rogers na americkém serveru The Atlantic. "Zakázal opoziční strany, přepsal ústavu a převzal Nikaraguu do svého područí. Ovládá ji zevnitř za zdí své pevnosti, kterou jen zřídka opouští."

Opoziční aktivisté, tisk, katolická církev, lidskoprávní organizace i mezinárodní pozorovatelé obviňují Ortegu z toho, že dává rozkazy tvrdě umlčovat své kritiky. V ulicích měst operují ozbrojené složky a polovojenské milice, které jsou loajální vládě.

K okamžitému ukončení násilí vyzvalo už 13 latinskoamerických států. Nikaragujská vláda ale odpovídá ještě silnějším tlakem na demonstranty.

V úterý nikaragujské ministerstvo zahraničí obvinilo Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že je komplicem teroristických skupin, které se snaží svrhnout demokraticky zvolenou vládu, napsal britský deník The Guardian

Aktivisté uvádějí, že v ulicích nikaragujských měst zemřelo už 300 lidí. Mluvčí komisaře OSN uvedl, že mezi mrtvými je i 19 policistů. "Naprostá většina násilí je páchána vládou nebo ozbrojenými složkami, které s ní spolupracují," dodal.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska

Americký prezident Donald Trump nařídil stáhnout většinu amerických vojáků ze Somálska, oznámil Pentagon. Spojené státy mají v této africké zemi zhruba 700 vojáků. Jejich úkolem je pomáhat místní armádě porazit radikály ze skupiny Šabáb, která je napojená na mezinárodní teroristickou síť Al-Káida. Misi v Somálsku se ve Spojených státech velké pozornosti nedostává, přestože je klíčovým pilířem globálních snah Pentagonu porazit Al-Káidu.

Možné důsledky stažení amerických vojáků ze Somálska se Pentagon podle agentury Reuters v prohlášení snaží zlehčit. Experti však dlouhodobě varují, že stažení těchto sil může vést k vážnému zhoršení bezpečnostní situace v africké zemi. Pentagon uvedl, že snížení počtu vojáků nepředstavuje změnu americké pozice. 

Rozhodnutí šéfa Bílého domu Reuters označil za součást širšího Trumpova záměru snížit počty amerických vojáků na zahraničních misích před tím, než v lednu 2021 opustí Bílý dům. Snížit se má také počet amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu.

Další zprávy