Rodiny, které žijí v domcích z palmového listí, mají k dispozici elektřinu jenom v případě, že mladí muži sednou do kánoe a odpádlují do města nakoupit palivo do generátoru.
Obyvatelé delty Nigeru jsou rozhořčeni. Z jejich kraje pochází většina ropy, která se v Nigérii těží, avšak vesnice jsou obraz bídy, píše agentura AP.
Betonový kostel v Biriya-Ama slouží zároveň jako škola. Místo tabule se používá železné čelo postele natřené černou barvou. Není kam zajít k lékaři. Dámskou toaletou jsou křoviny za vesnicí.
Chudí, ne hloupí
Nigérie dodává denně na světový trh 2,5 milionu barelů ropy. Vesničané jsou chudí, ale nikoli hloupí. Vědí, jaké bohatství ropa představuje.
V deltě Nigeru se nedávno zformovala nová ozbrojená skupina, která je za většinou útoků na ropná zařízení a únosy jejich zaměstnanců.
Ropný koncern Royal Dutch Shell, který se na nigerijské produkci ropy podílí téměř z poloviny, kvůli tomu letos nesplní své výrobní plány. Omezování nigerijské produkce se promítá do světových cen ropy.
"Ta ropa je z nigerijské delty a patří nám. Budeme bojovat. Budu bojovat i proti vládě," řekl jednadvacetiletý rybář Johnson z Biriya-Amy. Přitakávají i ti, kteří by nikdy nevzali zbraň do ruky.
Ropa znečistila vodu
Na nigerijském jihu byla ropa objevena před vyhlášením nezávislosti na Británii v roce 1960. V rozlehlé deltě je bezpočet vesnic jako Biriya-Ama.
Jejich obyvatelé se živí stejně jako předci hlavně rybolovem. S těžbou ropy ale přišlo také velké znečištění zdejších vod, úbytek ryb a prohloubení chudoby.
Hnutí za osvobození delty Nigeru (MEND) v nedávných měsících znásobilo aktivitu a těžaři museli omezit produkci skoro o pětinu. V rukou únosců skončilo přes deset cizinců.
V březnu jeho bojovníci poprvé hovořili s novináři. Uprostřed zátoky jim vysvětlili své požadavky: propuštění dvou svých lidí z vládní věznice, větší podíl na ropných ziscích a 1,5 milionu dolarů od Shellu za znečištění životního prostředí.
"Dřív jsme bojovali proti kolonistům, teď bojujeme za nezávislost. Jestliže se o nás neumí federální vláda postarat, musíme být nezávislí. Chceme si zdejší ropu kontrolovat sami," volal jeden z maskovaných mužů a mířil na novináře granátometem.
Ropa rozděluje rozdělenou Nigérii
Ropa vstupuje jako další dělicí faktor mezi Nigerijce, už tak rozdělené náboženstvím a 250 etnickými skupinami. Poslední separatistický pokus skončil v roce 1970, v tehdejší válce o Biafru zahynul milion lidí.
Útoky na ropná zařízení v deltě Nigeru nejsou novinkou, avšak akce MEND jsou účinnější než všechny předešlé. Vláda, která má v ropném konsorciu podíl, proti hnutí zahájila operaci Spravedlivá věc.
MEND přirovnává ke zlodějům, kteří kradou ropu a prodávají ji na černém trhu. Ozbrojenci říkají totéž o vládních vojácích.
Ropné společnosti tvrdí, že plní své závazky vůči nigerijské vládě. Navíc v deltě organizují množství programů, v jejichž rámci se stavějí školy a kliniky.
Ozbrojenci za neutěšený život obyvatel delty viní stejnou měrou těžaře a vládu prezidenta Oluseguna Obasanja. Tento bývalý vojenský vládce nepochází z delty a MEND mu nedůvěřuje.
Generátor
Ne všichni lidé z Biriya-Amy však stojí o násilí. Netuší, jak by jim odpalování těžebních věží a omezování těžby mohlo pomoci v jejich nárocích na větší podíl z ropy.
"Za tím konfliktem je neochota vlády přiznat nám náš podíl. Bojovat ale nechci, jsem křesťan," říká dvaadvacetiletý Soki Brown, který se podobně jako jeho vrstevníci potuluje vesnicí, protože nemá co na práci.
Vždy když se dá dohromady dost peněz, odvesluje jeden z mladíků do Port Harcourtu koupit palivo pro jediný generátor, který má vesnice k dispozici.
Cesta trvá několik hodin. Pak je zas možné poslouchat hudbu, nabít mobilní telefony, i když signál je špatný, a sledovat zrnící televizní obrazovku.
Tito nezaměstnaní mladí muži sní o práci u ropných společností. I Johnson, který se chystá bojovat proti vládě, by šel k těžařům, kdyby mohl. "Ropná zařízení vypadají jako ráj. Je tam světlo a život," říká mladík.
