Edinburgh - Calum Lykan a James Costorphine bydlí naproti sobě přes ulici v edinburské čtvrti Royal Mile a stejně tak proti sobě stojí v otázce skotské nezávislosti. Své názory však obhajují s vášní a přesvědčením.
"Tahle země si zaslouží samostatnost, už jen kvůli naší historii a kulturnímu dědictví. Víme, kdo jsme. Vychází to z našich srdcí," hlásá Lykan oblečený v kiltu a černé košili.
"Od začátku jsem byl skeptický. Samostatné Skotsko nepřežije. Proč bychom měli rozbíjet něco, co funguje už 300 let?" oponuje mu Costorphine.
Nejsou jediní. O ničem jiném nemluví celé Skotsko.
Lidé o nezávislosti už několik měsíců diskutují na ulicích, v hospodách i v nejchudších, zchátralých čtvrtích postindustriálních měst.
"Všude jsou plakáty s modrým nápisem ANO. Těch červených s NE je mnohem méně, lidé je vyvěšují i do oken," líčí pětadvacetiletá Češka dlouhodobě žijící ve Skotsku Jana Valentová.
"Kampaně se velmi liší. Na jedné straně jsou nadšenci pro změnu, na druhé ti, co z ní mají strach," míní.
Kontrast kampaní vychází z jejich příznivců
Rozdíly vidí především v charakteru voličů. "Převážně optimisté a idealisté věří, že samostatnému Skotsku bude lépe. Jejich kampaň je plná energie, hudby a úsměvů," všímá si.
S blížícím se čtvrtečním hlasováním přibývá i pouličních akcí a shromáždění, na nichž dávají obyvatelé Skotska jasně najevo, jak budou hlasovat. V centru Glasgow se jich v pátek sešlo několik set. Zpívali, tancovali a mávali modrými vlajkami s bílým křížem.
Místní média každý den plní sloupky, komentáře a kampaně pro ANO či NE. Například deník The Scotsman otázce nezávislosti minulý týden věnoval šest stran. V knihkupectvích se množí brožury shrnující všechna pro a proti odtržení se od království.
"Je to zvláštní. Jako by doteď lidé nedokázali poznat rozdíl právě proto, že nám dlouhá léta vládly politické strany, které jsme si nezvolili," zamýšlí se čtyřiadvacetiletá Kristy Lawová pracující v hudebninách zaměřených především na skotský folk.
Unionisté jsou spíše vystrašení
Debata v médiích zdůrazňuje spíše ekonomické a finanční stránky odtržení od Spojeného království. Řeší především otázky, jak to v případě vítězství separatistů bude s měnou, možným odchodem investorů, Evropskou unií či státním dluhem.
"Kampaň unionistů zdaleka nemá takovou sílu. Místní ji tolik neprožívají a jsou z ní spíše vystrašení. Jen tu a tam zahlédnete v záplavě modré červenou placku s NE na něčím kabátě," popisuje situaci Jana Valentová.
To potvrzují i obavy Jamese Costorphina o vlastní živobytí. "Pro mě je ekonomická situace na trhu hodně důležitá. Můj vlastní byznys s bicími nástroji by mohl odtržením od Británie hodně utrpět," vysvětluje šestatřicetiletý obchodník.
Klidnější situace než v minulém tisíciletí
Otázka nezávislosti rozpoutala nejintenzivnější politickou debatu v soudobé historii Skotska. Pravděpodobně od dob Jakobitských povstání ve 40. letech 18. století. Čím více se blížíte k hranici s Anglií, tím méně zájmu o otázku nezávislosti lidé projevují.
Názor veřejnosti často vychází ze širších politických koncepcí národa a skotské výchovy. Souvisí to hlavně s demokracií. Podle separatistů momentálně není Skotsko v demokratické pozici, jelikož má rozdílné potřeby než Anglie. "Nezávislost nevyřeší naše problémy, ale dá nám sílu zkusit je řešit,“ je přesvědčena Kristy Lawová.
Pozoruhodný je fakt, že se objevuje jen velmi málo zmínek o skotských hrdinech a historických úspěších Skotska v boji za nezávislost, třeba o osudu rytíře Williama Wallace, kterého v roce 1305 popravili za to, že obhajoval a požadoval původem skotského krále na skotském trůně.
Tentokrát je situace mnohem klidnější. Boj je to většinou kultivovaný.
Lidé raději poslouchají a vysvětlují, neperou se a nehádají. "S nejradikálnějším projevem názoru jsem se setkala, když jeden z mých přátel odmítl jít na koncert své oblíbené kapely, protože hrála na podporu YES kampaně,“ vypráví Valentová.
Referendum je už ve čtvrtek
Mezi unionisty je překvapivě hodně mladých lidí, především studentů vysokých škol, kteří si uvědomují závažnost a dopad jejich rozhodnutí. "Nestojí to za tak velké riziko. Jednou by bylo dobré být autonomním státem, ale ten čas ještě nepřišel,“ vysvětluje teprve sedmnáctiletá studentka Kieran Cantová.
Skoti budou o budoucnosti své země rozhodovat už ve čtvrtek. A vědí, že jde o hodně. "Jsem Skot a jsem Brit. Chápu, proč jsou lidé znechuceni politikou Westminsteru, ale chci pro Skotsko to nejlepší, proto budu volit NE," říká James Costorphine svému sousedovi odnaproti Calumu Lykanovi.
"Není to o nenávisti k Anglii, ani o Statečném srdci. Kdyby to tak bylo, volil bych NE," dostává se mu odpovědi.
