Brusel – Bojovníci Islámského státu ze Sýrie a Iráku nacházejí možná vůbec nejodhodlanější a nejzapálenější rekruty v Belgii, alespoň co se Evropy týká.
Tento trend potvrdil čtvrteční zásah belgické policie, která při raziích proti džihádistům, navrátivším se ze Sýrie, třináct lidí zatkla. Ve městě Verviers na východě země při přestřelce dva muže zabila. Podle policistů chystala skupina islamistů teroristické útoky ve velkém měřítku.
Útok na redakci Charlie Hebdo poukázal na hrozbu radikalizovaných mladých muslimů ve Francii, ale když porovnáme počet islamistů bojujících v Sýrii a počet obyvatel jednotlivých zemí, je jasné, že největší problém má Belgie.
I v absolutním počtu je na třetím místě za mnohem lidnatějšími Francií a Velkou Británií. V období od konce roku 2011 do prosince 2013 odjely válčit do Sýrie tři stovky belgických občanů, uvádějí statistiky organizace International Centre for the Study of Radicalisation.
Vláda v Bruselu předpokládá, že momentálně je v Sýrii na 170 Belgičanů, dalších čtyřicet tam zahynulo.
Podle ministra zahraničí Didiera Reynderse jsou ti, kteří se ze Sýrie vracejí, bezpečnostními složkami vyšetřováni a sledováni.
"Už delší dobu sledujeme, že Belgie se co do nárůstu džihádismu dostala do centra dění v Evropě. Stačí, když se procházíte Bruselem a díváte se kolem sebe," říká k tomu Matthew Levitt z amerického Washington Institute, který se zabývá terorismem a do Belgie často jezdí.
Brusel je nejvíce spojen samozřejmě s hlavními sídly a institucemi Evropské unie, ale dál od budov ze skla a oceli leží čtvrtě, kde nezaměstnanost mezi mladými ve věku osmnáct až pětadvacet let dosahuje až padesáti procent.
Je těžké určit, proč zrovna z Belgie tolik muslimů odchází do Sýrie podpořit radikální islamisty, ale semena hněvu a zmaru jsou rozeseta v chudších částech města, říká bývalá ministryně spravedlnosti Laurette Onkelinxová.
"Zmar a zoufalství jsou určitě jedním z klíčů k pochopení toho, co se v Belgii děje. Když jste zoufalí a nemáte před sebou žádnou pořádnou budoucnost, snadněji podlehnete výzvám těch, kteří hlásají nenávist," uvedla exministryně pro veřejnoprávní televizi RTBF.
Belgie má ze zemí průmyslově vyspělého světa procentuálně nejvíce mladých lidí bez práce, vzdělání nebo jakékoliv přípravy na zaměstnání, uvedla nedávno ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Mnoho dětí severoafrických imigrantů, kteří přišli do Belgie v šedesátých letech pracovat do oceláren, se cítí nyní přehlíženo. Protože továrny, ve kterých ještě před dvěma desítkami let mohly najít práci, jsou zavřené.
Mnozí také čelí diskriminaci už jen kvůli tomu, že jsou muslimové. V katolické Belgii muslimové tvoří nejpočetnější náboženskou menšinu, šest procent obyvatelstva. K jejich pocitu odloučenosti a marginalizace přispívá i strana Vlámský blok (Vlaams Belang), která ve vlámských oblastech Belgie dává najevo netoleranci vůči muslimům.
V roce 2010 vzniklo hnutí Sharia4Belgium, které později vyzývalo své členy a stoupence k boji v Sýrii. Momentálně je ale vůdce Sharia4Belgium ve vězení a podle úřadů skupina už prakticky neexistuje.
"Fakt, že mnoho mladých lidí dává přednost životu pod padajícími bombami před takzvaně pohostinnými Flandry, je dalším svědectvím o politice vlády. Všechno je lepší než žít v Belgii," uvádí se na webové stránce Sharia4Belgium.
