V Naúmu jednali s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, ale především se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. V tom byla schůzka historická: tak vysoce postavení politici Izraele a Saúdské Arábie se ještě nikdy nesetkali. Ačkoliv je formální hlavou saúdské monarchie král Salmán, vzhledem k jeho věku a špatnému zdravotnímu stavu ve skutečnosti rozhoduje korunní princ.
Netanjahu a Kohen se zdrželi jen na večer, kolem půlnoci letoun odstartoval zpět do Tel Avivu.
Podle izraelského deníku Haarec šlo jednoznačně o letoun, který používá výhradně Netanjahu. Premiér také odložil na neděli naplánovanou schůzku s několika ministry.
O jednání v Saúdské Arábii informoval také izraelský armádní rozhlas, který obvykle nezveřejňuje nepodložené spekulace. Cestu později potvrdil v rozhovoru pro rozhlas ministr školství Jo'av Gallant a označil ji za skvělý úspěch. Saúdské ministerstvo zahraničí schůzku nicméně popřelo.
Izrael nedávno uzavřel dohodu o diplomatických vztazích se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, o svém uznání vyjednává se Súdánem. Smlouva se Saúdskou Arábií by znamenala obrovský diplomatický průlom. Jde o zemi, ve které se nachází posvátná islámská místa Mekka a Medina, v islámském světě má velký vliv.
"Když si představíme izraelskou izolaci uvnitř Blízkého východu jako skleněný příkrov, tak navázání diplomatických vztahů se Spojenými arabskými emiráty je další velkou dírou v tomto příkrovu. Ale ne jeho rozbitím. Rozbije ho až dohoda se Saúdskou Arábií," napsal v deníku Haarec Elie Podeh, který působí jako profesor na katedře islámských a blízkovýchodních studií Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Neobvyklí spojenci
Izraelce a Saúdské Araby spojuje obava ze společného nepřítele, kterým je Írán. Židovský stát vidí v jeho jaderném programu existenciální hrozbu. Pro Saúdskou Arábii je Írán rivalem, který se snaží ovládnout dopravu v Perském zálivu a obecně v islámském světě soupeří o vliv a spojence. Izraelci i Saúdští Arabové se obávají vojenské síly Íránu, který finančně a vojensky stojí za svými spojenci: libanonským hnutím Hizballáh, syrským režimem prezidenta Bašára Asada a do jisté míry iráckou vládou.
Spor je rámován ideologicky a nábožensky: Írán a jeho spojenci jsou šíitští muslimové, zatímco Saúdská Arábie se považuje za baštu sunnitského islámu. Tento konflikt uvnitř islámského světa sice není čistě náboženské nebo sektářské soupeření, nicméně sunnitsko-šíitské rozdělení svoji roli hraje. A protože Izrael a Írán jsou rovněž nepřátelé, platí heslo "nepřítel mého nepřítele je můj přítel".
Saúdskoarabský režim však oficiálně s dohodou s Izraelem váhá, a to kvůli Palestincům. Žádá, aby Izrael respektoval jejich právo na samostatný stát. Rijád má obavy, že by ho kritici mohli nařknout ze zrady Palestinců, a tak by se stal terčem útoků radikálních skupin, jako je al-Káida.
Agentura Reuters uvádí ve své analýze, že navíc Izrael ani Saúdská Arábie nemají radost ze zvolení Joea Bidena americkým prezidentem a i to mohlo přispět ke konání nedělní tajné schůzky. Trump byl tvrdý vůči Íránu a uvalil na něj hospodářské sankce, Biden chce návrat k jednacímu stolu.
Video: USA budují frontu proti Íránu, říká Žantovský
