Bahrajn a SAE navázaly vztahy s Izraelem. Začátek nového Blízkého východu, řekl Trump

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 9. 2020 20:58
Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali ve Washingtonu dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem. Prezident Donald Trump označil normalizaci vztahů obou arabských zemí s židovským státem za počátek "nového Blízkého východu".
Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. | Foto: Reuters

Ještě před ceremonií, která se odehrála na trávníku u Bílého domu, Trump uvedl, že navázat oficiální styky s Izraelem by mohlo ještě dalších pět nebo šest zemí. "Máme tu alespoň pět nebo šest zemí, které budou velmi brzy následovat," řekl, aniž by upřesnil, o jaké státy se jedná.

Spojené státy sehrály v jednáních roli prostředníka, přičemž pro Trumpa jsou podle řady pozorovatelů dohody významným úspěchem, ze kterého bude chtít těžit jen necelé dva měsíce před volbami, v nichž usiluje o znovuzvolení.

Trump hovořil v souvislosti s podpisem dnešní dohody o "úsvitu nového Blízkého východu". "Toto odpoledne jsme tu, abychom změnili chod dějin," prohlásil. Dnešní navázání diplomatických styků označil za "velký úspěch", díky němuž budou "lidé všech vyznání a původu žít společně v míru a prosperitě".

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve stejném duchu označil dnešní akt za "dějinný bod obratu", který může jednou provždy ukončit izraelsko-arabský konflikt.

Ministr zahraničí SAE šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján poděkoval v projevu Netanjahuovi za to, že pozastavil plány anexe okupovaných částí Západního břehu Jordánu, na který si činí nárok Palestinci.

Rozhodnutí o normalizaci vztahů s Izraelem oznámily Spojené arabské emiráty (SAE) v polovině srpna. Byly tehdy přitom teprve třetí arabskou zemí, která se k podobnému kroku rozhodla. Naposledy tak učinilo Jordánsko v roce 1994 a před ním Egypt v roce 1979.

Od oznámení SAE se však v diplomatických kruzích diskutovalo o tom, že by se po tomto "prolomení tabu" mohly k Abú Zabí přidat i jiné země. To potvrdil minulý týden Trump, když v pátek oznámil, že dalším státem bude právě Bahrajn.

Navazování diplomatických vztahů s Izraelem se děje na pozadí sdílených obav zúčastněných zemí z počínání Íránu. Trumpova vláda se podle agentury Reuters pokusila ke stejnému kroku přimět i další sunnitské země, především nejvlivnější z nich - Saúdskou Arábii. Rijád dal však najevo, že na to nyní není připraven.

Palestinci protestují

Na palestinském Západním břehu Jordánu v úterý lidé protestovali proti normalizaci vztahů dvou arabských zemí s Izraelem. Podle účastníků protestu, který se konal v Nábulusu a Hebronu a naplánován je rovněž do Ramalláhu, tyto dohody znamenají zradu Palestinců.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu od roku 1967 a Palestinci doufají, že na tomto území budou mít vlastní stát. Arabská mírová iniciativa z roku 2002 předpokládala, že arabské země budou normalizovat vztahy s Izraelem pouze výměnou za ukončení okupace.

"Ne normalizaci s okupantem", "Jsou to hanebné dohody", "Zrada", stálo na transparentech, kteří nesli účastníci úterních demonstrací.

V době podpisové ceremonie ve Washingtonu se v jižním Izraeli rozezněly varovné sirény, které označovaly vypálení raket z palestinského pásma Gazy. Podle izraelské televize Channel 12 byli ve městě Ašdod zraněni dva lidé. Palestinci už bezprostředně po ohlášení normalizace vztahů mezi SAE a Izraelem odsoudili dohodu jako "ránu dýkou do zad" arabské jednotě.

Video: Klíčová dohoda na Blízkém východě? USA budují frontu proti Íránu, říká Žantovský

Dohoda mezi Izraelem a Spojené arabské emiráty je důležitá, SAE mohou být jen pokusný balonek Saudů, říká bývalý velvyslanec v Izraeli Žantovský. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy