Budapešť – Maďarská mediální skupina Mediaworks má v podtitulu svého názvu slogan "Obsah především".

V posledních dnech to vyznívá ironicky. Nejspíš kvůli obsahu kritickému vůči vládní straně Fidesz totiž firma od soboty uzavřela deník Népszabadság, vnímaný doma i v zahraničí jako hlavní kritický hlas vůči vládní straně a jejímu premiéru Viktoru Orbánovi.

Související

Orbánův režim je jako samotní Maďaři. Zahleděný sám do sebe

Mediální dům, patřící skupině rakouského investora Heinricha Peciny, je jedním z největších hráčů maďarského mediálního trhu, protože skupinu koupil od německých firem Ringier a Axel Springer.

Nad celou operací už v roce 2014 visel otazník, proč ji rakouský investor kupuje. Odpověď začala přicházet během letošního léta, kdy z vládních kruhů začalo v budapešťských kavárnách prosakovat: Népszabadság je náš.

Rána pod pás

"Byla to rána pod pás. Sice jsme pořád v šoku, ale šéfredaktor už jedná s majitelem, zda by byl ochoten prodat značku novin, archivy a předplatitele," řekl Aktuálně.cz András Dési, jeden ze seniorních editorů novin a zástupce šéfa zahraniční rubriky. "Sháníme investora, vyhlásili jsme i sbírku."

Viktor Orbán od nástupu k moci v roce 2010 postupně zpacifikoval kritická média, ať pomocí změn zákonů týkajících se veřejnoprávních médií nebo omezením inzerce a regulace soukromých médií.

Fakticky už neexistuje celoplošná stanice, která by byla vůči vládě kritická. Zůstávají weby a několik novin a týdeníků, mezi nimi byl dosud Népszabadság, který se podle některých zpráv loni poprvé dostal po letech ztrát do mírného zisku.

V pátek se jeho redaktoři a techničtí pracovníci rozloučili ve starém sídle a měli v neděli nastoupit do nové redakce. Ale v sobotu jim kurýři rozvezli dopisy, že do práce už nemusejí. Jejich smlouvy jsou stále platné, mobily fungují, ale e-maily jsou zablokované, podobně jako třeba elektronický archiv, plný kritických článků o nynější vládě.

"Psali jsme naposledy například o nové milence šéfa národní banky a jejím platu," říká Dési. "Důležité je, že držíme pohromadě a snažíme se něco společně připravit."

Népszabadság není první

Příběh Népszabadságu není ojedinělý, i když jde o list s dlouhou tradicí, který byl od padesátých let hlásnou troubou maďarských komunistů a posléze jejich nástupců, socialistů, kteří podíl ve vydavatelství postupně prodali německým investorům.

Orbán systematicky omezoval média dříve spojená s levicově liberálními stranami, jako je Klub Rádio. Jiný mediální dům spojený s postkomunisty Telegraf Kiadó, který vydává týdeník 168ora, zase získal neznámý investor z Velké Británie. I když je týdeník ztrátový, stále vychází a zaměstnanci jsou nyní po zavření deníku Népszabadság velmi nervózní.

Média jako Népszabadság nebo 168ora měla za vlád liberálů a socialistů do roku 2009 privilegované postavení. Bývalá vládní strana socialistů je ovlivňovala a zřejmě na ně i doplácela přes svoji nadaci. Tehdy si naopak novináři pravicových médií stěžovali na diskriminaci, i když nedosahovala takových rozměrů jako nyní za vlády Viktora Orbána. Ten například sjednotil pod jedno vedení a sestěhoval do jedné budovy veřejnoprávní televizi a rozhlas – a zároveň jejich fungování ekonomicky velmi zefektivnil.

Před dvěma lety se rozhádal se svým dosavadním hlavním finančníkem a majitelem pravicové mediální skupiny Lajosem Simicskou. Jeho mediální skupina se také rozpadla, část přešla pod křídla Fideszu a část pod Simicskovým vedení nyní podporuje radikálně nacionalistickou opoziční stranu Jobbik. Vlajkovou lodí je deník Magyar Nemzet, v jehož čele stojí jako ředitel Simicskův čtyřiadvacetiletý syn.

Média kritická vůči vládětak nemizí, jen to jejich novináři mají složitější. "Maďarská média nám vyjádřila solidaritu, dokonce i Magyar Nemzet nebo ekonomický deník Világgazdaság, který patří také do skupiny Mediaworks," vysvětluje András Dési. "Držíme pohromadě a jen tak se nevzdáme."