Berlín - Ani boj s krizí ani návrat vojsk z Afghánistánu, ani atomové elektrárny. Poslední týden volební kampaně v Německu se řešily tzv. převislé mandáty (Überhangmandate).
Jde o zvláštnost německého volebního systému, která navíc odporuje ústavnímu pořádku. Ústavní soud v Karslruhe tak rozhodl už před rokem.
Soudci z Karlsruhe však nejsou tak aktivní jako jejich kolegové v Brně a nadcházející volby nezrušili s odůvodněním, že nechtějí stranám komplikovat život, když jsou přípravy tak daleko. Pouze upozornili, že nejpozději do roku 2011 se musí volební zákon změnit.
Situaci teď komplikují levicoví politici, kteří prohlásili, že pomocí „protiústavních" mandátů nesmí vzniknout vládní většina. Jde o taktický tah, který má zabránit pravicovým stranám CDU/CSU a FDP v očekávaném vítězství.
Levicoví radikálové z Die Linke dokonce oznámili, že proti takové většině podají ústavní stížnost, která by výsledky voleb zrušila.
Sporná prémie pro vítěze
Volby přesto v neděli proběhnou a počítání převislých mandátů bude stejně důležité jako procentuální výsledky jednotlivých stran.
A co jsou tedy ony převislé mandáty, o které se vede celý spor?
Němci je mají, protože volí smíšeným systémem. Každý volič má dva hlasy. První dává konkrétnímu kandidátovi ve svém volebním obvodu, druhý stranické kandidátce ve své spolkové zemi.
Volí se celkem ve 299 obvodech, kde si rozdělí stejný počet přímých mandátů a stejný počet mandátů pro strany. Tak získá Bundestag 598 poslanců, ovšem zpravidla se v něm objevují další, ti s převislými mandáty. Například po minulých volbách měl 612 členů.
Mandáty navíc vzniknou tak, že strana získá v některé spolkové zemi díky prvním hlasům víc přímých mandátů, než by jí příslušelo podle poměrných výsledků. Nazývají se převislými, protože zvyšují počet členů sněmovny.
Převislé mandáty obvykle dostanou velké strany CDU/CSU a SPD, jen výjimečně se ve východoněmeckých obvodech prosadí postkomunisté z Die Linke, dříve PDS. Vítěz voleb tak obvykle získává bezpečnější většinu, než kdyby se hlasy rozdělovaly jen poměrným způsobem.
Schröder jako Paroubek
Dnes se levicové strany obávají toho, že se pravicové strany domluví. Voliči menší FDP budou dávat první hlasy kandidátům CDU a tím jim zajistí víc převislých mandátů. Tak může získat pravice většinu.
„Neexistují mandáty první a druhé kategorie," připustila takovou strategii kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkelová. Upozornila, že v trojích volbách po roce 1998 zatím dostávala víc převislých mandátů sociálnědemokratická SPD a že si na to nikdy nestěžovala.
Ovšem sociální demokraté nemají na převislé mandáty dobré vzpomínky z roku 2005. SPD získala o necelé procento méně hlasů než CDU. Během sčítání ale hlásili tehdejšímu lídrovi Gerhardu Schröderovi, že díky převislým mandátům bude mít ve sněmovně nejvíc křesel. Schröder v televizi oznámil, že jako vítěz bude požadovat místo kancléře.
Bohužel pro SPD se mu stalo totéž, co v Česku o půl roku později Jiřímu Paroubkovi. Definitivní výsledky ukázaly, že ani převislé mandáty k vítězství nad CDU nestačí.
Co když umřou
V letošním boji proti spojenectví CDU/CSU a FPD doporučili naopak někteří zemští lídři Zelených voličům, ať dávají první hlasy SPD, jiní však takovou „manipulaci volebních výsledků" odmítli.
K argumentům levice rovněž patří varování, že většina z převislých mandátů je málo stabilní. Pokud držitel některého z nich zemře nebo odstoupí z funkce, pak strana nemá nárok na jeho výměnu. V uplynulém volebním období tak CDU přišla o tří poslance.
Dále než k protestům došla Die Linke hrozbou ústavní stížnosti po prohraných volbách. Stížnost na vládní většinu získanou převislými mandáty ale nemá u Ústavního soudu velké šance, protože soudcům na volebním systému vadilo něco jiného.
Volte, ale někoho jiného
Ústavní soudci se ohradili proti tzv. principu negativní váhy hlasu. Nebezpečí, že volič může svým hlasem stranu poškodit, se projevilo ve volbách roku 2005. Tehdy se v prvním drážďanském volebním obvodě volilo o několik týdnů později.
CDU získala při volbách v Sasku několik převislých mandátů. Kdyby její kandidát získal většinu pomocí prvních hlasů také v Drážďanech, přibylo by další křeslo v Bundestagu.
Ovšem příliš vysoký počet druhých hlasů by naopak vyhlídky CDU ohrozil. Zlepšil by totiž výsledky zemské stranické kandidátky a tím by se jeden převislý mandát vyrušil. Zemská kandidátka CDU by sice získala jedno místo navíc, přetáhla by je ovšem své straně z jiné spolkové země.
Příznivci Angely Merkelové tehdy byli vyzváni, ať dají druhý hlas konkurenci, nejlépe FDP. Křesťanskou unii naopak volili sociální demokraté.
Popsané strategické úvahy jsou pro většinu Němců zcela nepřehledné. Většina médií jim také radí: „Volte, jak chcete, a nějak to dopadne."
