Německo Řecku dluh neodpustí, raději mu znovu půjčí

Radim Klekner Radim Klekner
30. 10. 2012 17:20
Vláda v Aténách bude podle odhadů potřebovat dalších 50 miliard eur
Foto: Thinkstock

Berlín - Vláda spolkové kancléřky Angely Merkelové odmítá návrh, který prosákl z okolí vyjednavačů tzv. trojky a podle nějž by se zemi měla odpustit část jejích dluhů. Namísto toho je Německo ochotno kabinetu premiéra Antonise Samarase poskytnout další půjčku.

Trojka sestávající ze zástupců Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu dospěla k názoru, že Řecko, jehož ekonomiku drtí už pátým rokem recese, nebude schopno se z krize vymanit bez další zahraniční pomoci.

Jelikož ale ani série drastických opatření, v jejichž rámci klesly mzdy ve veřejném sektoru ve srovnání s rokem 2008 o jednu třetinu, nedokázala propad řecké ekonomiky zastavit a hrozí, že celkové zadlužení Řecka vzroste v příštím roce na 170 procent, nevidí trojka jinou možnost než část dluhu v objemu několika desítek miliard Aténám odpustit.

Právě proti takovému řešení je ale největší řecký věřitel Německo. To se spíše připravuje na to, že Řekové dostanou na léta 2014-2016 od EU, ECB a MMF novou půjčku ve výši do 50 miliard eur.

"Dlužníkovi, který není schopen dostát svým závazkům, se další peníze neposkytují," zdůraznil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble s tím, že pokud by se Řecku měly nějaké dluhy odpustit, pak další finanční pomoc neprojde Bundestagem.

Zoufalá situace

Řecko je v naprosto zoufalé situaci. Úsporná opatření tří po sobě následujících vlád srazila domácí spotřebu a tím i hospodářský růst, a vláda proto každým rokem vybírá čím dál méně peněz na daních.

Řecko je pátým rokem v recesi a konec krize je v nedohlednu.
Řecko je pátým rokem v recesi a konec krize je v nedohlednu. | Foto: Reuters

Zatímco v roce 2008 činil řecký HDP přibližně 215 miliard eur, letos to bude jen asi 170 miliard. Deficit státních financí se přitom bude pohybovat na úrovni sedmi procent hrubého domácího produktu.

Tím neustále roste zadlužení země a řecká vláda pak není schopna dostát svým závazkům. Její zahraniční věřitelé se proto zdráhají poskytnout jí další půjčky, pokud neuskuteční další škrty. Ty však postihují především nízkopříjmové skupiny obyvatel a v poslední době i střední třídu, která obratem platí čím dál méně peněz na daních. 

Žádným řešením není ani řecký bankrot, který by znamenal, že by se země, které dříve Aténám půjčily mnohamiliardové částky, musely se svými penězi rozloučit.

Řecko už kompletně vyčerpalo první úvěr ve výši 110 miliard eur, který od EU, ECB a MMF dostalo v roce 2010. Také podstatná část z další půjčky, tentokrát ve výši 130 miliard, schválené loni v listopadu již padla na látání děr ve státním rozpočtu, stejně jako na splátky dřívějších úvěrů.

Ztracený seznam

Pokud Atény nedostanou do 12. listopadu další tranši z tohoto úvěru ve výši 31,5 miliardy eur, nebude mít tamní vláda na výplaty státním zaměstnancům. A to by mimo jiné znamenalo další ztrátu koupěschopnosti obyvatelstva a další násilné protesty.

Další škrty vyvolají jen další snížení koupěschopnosti obyvatelstva a další násilné protesty.
Další škrty vyvolají jen další snížení koupěschopnosti obyvatelstva a další násilné protesty. | Foto: Reuters

Jediným řešením by bylo urychlené nastartování hospodářského růstu, provázené rozsáhlou privatizací, obojí je ale v nedohlednu. Prodej státních podniků by mohl do pokladny ministerstva financí v horizontu dvou až tří let nalít částku přibližně dvaceti miliard eur.

Mnohem vyšší příjmy by zajistilo zastavení daňových úniků, které v Řecku činí nejméně čtyřicet miliard eur ročně. V řeckých médiích se proto nyní objevil seznam dvou tisícovek bohatých podnikatelů, právníků, lékařů, umělců a novinářů, kteří zatajili své příjmy a nezdaněné peníze převedli na konto švýcarské banky HSBC.

Disketu se jmény hříšníků předala v roce 2010 tehdejšímu řeckému ministru financí Jorgosi Papakonstandinovi jeho francouzská kolegyně Christine Lagardeová, která nyní stojí v čele MMF. Disketa se ale následně "ztratila", protože na ní figurovala také jména přibližně tří desítek význačných politiků, včetně ministrů a poslanců, a znovu se objevila až letos.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zdravotní stav Borise Johnsona se zlepšuje, už není na jednotce intenzivní péče

Britský premiér Boris Johnson nakažený koronavirem byl dnes večer v londýnské nemocnici po třech dnech na jednotce intenzivní péče přesunut zpět na běžné lůžkové oddělení. V prohlášení to oznámila kancelář předsedy vlády, která předtím informovala, že zdravotní stav Johnsona se zlepšuje. Lékaři budou jeho boj s nemocí covid-19 nadále bedlivě sledovat. Britská média předtím spekulovala, že k práci se možná lídr Konzervativní strany vrátí až za několik měsíců.

"Premiér byl dnes večer přesunut z jednotky intenzivní péče zpět na lůžkové oddělení. Tam bude během rané fáze rekonvalescence pečlivě monitorován," oznámil mluvčí Johnsonova úřadu. Stručné prohlášení dále uvádí, že ministerský předseda má "nesmírně dobrou náladu".

Johnson je v nemocnici v centru Londýna od nedělního večera. Převezli jej tam poté, co se více než týden potýkal s kašlem a horečkami v důsledku nákazy koronavirem. V pondělí odpoledne se 55letému politikovi přitížilo, načež byl přesunut na JIP. Na plicní ventilátor napojen nebyl, s dýcháním mu ovšem pomáhala kyslíková terapie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy