Berlín - Vláda spolkové kancléřky Angely Merkelové odmítá návrh, který prosákl z okolí vyjednavačů tzv. trojky a podle nějž by se zemi měla odpustit část jejích dluhů. Namísto toho je Německo ochotno kabinetu premiéra Antonise Samarase poskytnout další půjčku.
Trojka sestávající ze zástupců Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu dospěla k názoru, že Řecko, jehož ekonomiku drtí už pátým rokem recese, nebude schopno se z krize vymanit bez další zahraniční pomoci.
Jelikož ale ani série drastických opatření, v jejichž rámci klesly mzdy ve veřejném sektoru ve srovnání s rokem 2008 o jednu třetinu, nedokázala propad řecké ekonomiky zastavit a hrozí, že celkové zadlužení Řecka vzroste v příštím roce na 170 procent, nevidí trojka jinou možnost než část dluhu v objemu několika desítek miliard Aténám odpustit.
Právě proti takovému řešení je ale největší řecký věřitel Německo. To se spíše připravuje na to, že Řekové dostanou na léta 2014-2016 od EU, ECB a MMF novou půjčku ve výši do 50 miliard eur.
"Dlužníkovi, který není schopen dostát svým závazkům, se další peníze neposkytují," zdůraznil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble s tím, že pokud by se Řecku měly nějaké dluhy odpustit, pak další finanční pomoc neprojde Bundestagem.
Zoufalá situace
Řecko je v naprosto zoufalé situaci. Úsporná opatření tří po sobě následujících vlád srazila domácí spotřebu a tím i hospodářský růst, a vláda proto každým rokem vybírá čím dál méně peněz na daních.
Zatímco v roce 2008 činil řecký HDP přibližně 215 miliard eur, letos to bude jen asi 170 miliard. Deficit státních financí se přitom bude pohybovat na úrovni sedmi procent hrubého domácího produktu.
Tím neustále roste zadlužení země a řecká vláda pak není schopna dostát svým závazkům. Její zahraniční věřitelé se proto zdráhají poskytnout jí další půjčky, pokud neuskuteční další škrty. Ty však postihují především nízkopříjmové skupiny obyvatel a v poslední době i střední třídu, která obratem platí čím dál méně peněz na daních.
Žádným řešením není ani řecký bankrot, který by znamenal, že by se země, které dříve Aténám půjčily mnohamiliardové částky, musely se svými penězi rozloučit.
Řecko už kompletně vyčerpalo první úvěr ve výši 110 miliard eur, který od EU, ECB a MMF dostalo v roce 2010. Také podstatná část z další půjčky, tentokrát ve výši 130 miliard, schválené loni v listopadu již padla na látání děr ve státním rozpočtu, stejně jako na splátky dřívějších úvěrů.
Ztracený seznam
Pokud Atény nedostanou do 12. listopadu další tranši z tohoto úvěru ve výši 31,5 miliardy eur, nebude mít tamní vláda na výplaty státním zaměstnancům. A to by mimo jiné znamenalo další ztrátu koupěschopnosti obyvatelstva a další násilné protesty.
Jediným řešením by bylo urychlené nastartování hospodářského růstu, provázené rozsáhlou privatizací, obojí je ale v nedohlednu. Prodej státních podniků by mohl do pokladny ministerstva financí v horizontu dvou až tří let nalít částku přibližně dvaceti miliard eur.
Mnohem vyšší příjmy by zajistilo zastavení daňových úniků, které v Řecku činí nejméně čtyřicet miliard eur ročně. V řeckých médiích se proto nyní objevil seznam dvou tisícovek bohatých podnikatelů, právníků, lékařů, umělců a novinářů, kteří zatajili své příjmy a nezdaněné peníze převedli na konto švýcarské banky HSBC.
Disketu se jmény hříšníků předala v roce 2010 tehdejšímu řeckému ministru financí Jorgosi Papakonstandinovi jeho francouzská kolegyně Christine Lagardeová, která nyní stojí v čele MMF. Disketa se ale následně "ztratila", protože na ní figurovala také jména přibližně tří desítek význačných politiků, včetně ministrů a poslanců, a znovu se objevila až letos.
