"Musíme najít úplně nové způsoby, jak s tím bojovat," řekl ve středu v Berlíně Felix Klein, který má ve spolkové vládě na starosti problém antisemitismu. Představil několik opatření, která by podle něj mohla pomoct nárůst protižidovských útoků zastavit.
Prosazuje například změnu trestního zákoníku, aby antisemitismus jednoznačně patřil k přitěžujícím okolnostem. Sami právníci by se pak podle něj měli důkladněji vzdělávat o protižidovských útocích. Odsud právě pochází konkrétní návrh, že by jezdili na návštěvy do muzea na berlínském předměstí Wannsee, kde se v roce 1942 sešly nacistické špičky kvůli hromadnému vyvraždění Židů.
Kleinova zpráva o neutěšené situaci v zemi přichází jen několik dní poté, co si země minulou sobotu připomněla nejen 30 let od pádu Berlínské zdi, ale také výročí nacistických pogromů z roku 1938, známých jako křišťálová noc.
Ve stejný den navíc uplynul přesně měsíc od protižidovsky motivovaného útoku ve městě Halle na jihovýchodě země. Během něj pravicový radikál při pokusu proniknout do synagogy, ve které zrovna pobývalo víc než 50 věřících, zastřelil muže a ženu. Klein čin označil za mezník. "Nikdo už nemůže popírat, že tu ta hrozba je," řekl v Berlíně novinářům.
Z údajů německého ministerstva vnitra vyplývá, že v zemi bylo v roce 2018 nahlášeno 1799 útoků motivovaných nenávistí k Židům, z toho bezmála sedm desítek případů bylo násilí na lidech. Je to zhruba o 300 víc než o rok dříve a nejvíce od roku 2006.
Jak ale upozorňuje berlínská organizace pro výzkum antisemitismu RIAS, ministerstvo počítá pouze ty případy, které se dostanou do hledáčku policie. RIAS, která funguje také jako neoficiální ohlašovna, loni jen v hlavním městě zaznamenala více než tisícovku případů. Zvyšuje se například množství výhrůžek.
Jen zdánliví samotáři
Útočník z Halle, Němec Stephen Balliet, se na svůj čin dlouho a pečlivě připravoval. Video pořízené kamerou na helmě vysílal na internet. Tam se také podle německých médií sedmadvacetiletý muž radikalizoval, na fórech, která sdružují pravicové extremisty.
Podle generálního prokurátora Petera Franka jsou podobní pachatelé typickým příznakem nové podoby antisemitismu v zemi, která se už dlouhá desetiletí vypořádává s dědictvím holokaustu, během něhož zemřelo šest milionů evropských Židů. Balliet ve svém videu mimo jiné popírá, že by se holokaust kdy stal.
Frank je přesvědčen, že teroristé jako právě Balliet nejednají osamoceně, i když provedení činu většinou připadne na jednotlivce. "Jsou zapojení ve virtuálním společenství, které na internetu jejich vraždění oslavuje," citoval státního zástupce německý týdeník Spiegel. Takové společenství se přitom nemusí omezovat na jednotlivé země. Ballietovo video bylo v angličtině, ačkoliv on sám je Němec.
Podle prokuratury se Balliet svěřil, že chtěl, aby jeho čin měl celosvětový dopad. Po vzoru střelce z novozélandského města Christchurch, který v březnu ve dvou mešitách zabil 51 lidí, na internetu zveřejnil také svůj protižidovský manifest.
Pohled do středu společnosti
Za loňský nárůst násilných útoků podle dostupných dat nemůžou jen pravicoví extremisté, ale i lidé, kteří takové ideologické pozadí nemají. To potvrzuje také Bianca Kloseová z nevládního think-tanku Spolek pro demokratickou kulturu. "Abychom dnes našli antisemitismus, nemusíme se dívat na pravý okraj, stačí pohled do středu společnosti," řekla týdeníku Spiegel.
Americký deník New York Times hovoří o "každodenním antisemitismu" ze strany většinové německé populace. List například zmiňuje průzkum americké neziskové organizace Liga proti hanobení (Anti-Defamation League) z roku 2015, podle něhož více než polovina Němců věří, že je "nejspíš pravda", že "Židé hovoří příliš o tom, co se jim stalo během holokaustu".
V osmdesátimilionovém Německu dnes žije podle odhadů asi 200 tisíc Židů, z toho necelá polovina se jich organizuje v komunitách, takzvaných obcích. Jejich počet v posledních letech podle spolkového statistického úřadu mírně klesá.
O rostoucím antisemitismu se v poslední době hovoří nejen v souvislosti s Německem. V loni zveřejněném průzkumu Agentury EU pro základní práva (EUFRA), který proběhl ve dvanácti zemích, více než třetina všech oslovených Židů řekla, že se v posledních pěti letech stala obětí výhrůžek nebo urážek osobně, po telefonu, e-mailu nebo na sociálních sítích. V Německu má podobnou zkušenost více než polovina oslovených členů židovské komunity.
