Řešením třetí koronavirové vlny, o jejímž nástupu se v Německu začalo hovořit ještě v první polovině března, je podle epidemiologů jednoznačně očkování. Přední expert Christian Drosten, který od samého začátku pandemie radí přímo německé vládě, zdůrazňuje hlavně vakcínu od firmy AstraZeneca. Ačkoliv je látka schválená Evropskou lékovou agenturou (EMA), provází ji velká nedůvěra obyvatel. V Německu ji kvůli podezření na souvislost s vzácnými krevními sraženinami dokonce na několik dní přestali používat. Zhruba 55 procent obyvatel si myslí, že preparát není bezpečný.
Epidemiologové odhadují, že v Německu po Velikonocích bude přibývat 300 nakažených na 100 tisíc obyvatel týdně. Nyní je to přes stovku. Pomyslnou hranici, kdy je pandemie pod kontrolou, si Němci stanovili na 50. V Česku je to za dva týdny k 22. březnu zhruba 1500.
Příčinou zhoršování situace je podle německých expertů hlavně rozšiřování nakažlivější britské mutace viru. Drosten její výskyt odhaduje až na tři čtvrtiny všech případů. Podle vědců je nejen agresivnější, ale zvyšuje také riziko úmrtí a vážného průběhu nemoci covid-19. Německý expert proto podporuje co nejrychlejší očkování. Jenže podle dostupných informací leží 1,5 milionu dávek AstraZenecy nevyužito v chladničkách.
Virolog Drosten preparát podporuje mimo jiné i proto, že by jím díky snadnému skladování mohli očkovat i praktičtí lékaři. Velmi podobná, co se týče použité technologie, účinku i odolnosti vůči teplotám, je také zatím v EU neschválená ruská látka Sputnik V. A právě její podpora v Německu v posledních týdnech roste napříč politickým spektrem: ve spolkové vládě, mezi zemskými premiéry na východě Německa i u vlivného bavorského ministerského předsedy Markuse Södera. Podle nich by měl Sputnik co nejdříve doplnit již dostupné portfolio západních vakcín.
Jedině po schválení EMA
Všichni přitom zdůrazňují, že by případné nasazení, ale ani odmítnutí preparátu nemělo mít politické důvody. Šéf německé národní očkovací komise (Stiko) Thomas Mertens již v minulosti uvedl, že z jeho expertního pohledu je Sputnik "dobrá a chytře vyrobená vakcína". Toho se drží také ministr zdravotnictví Jens Spahn. "Pokud je vakcína účinná a bezpečná, tak nám může pomoci čelit epidemii, a to nezávisle na zemi, která ji vyrábí," prohlásil už na začátku února. Zdůraznil ale, že by žádal schválení unijní agenturou EMA. Ta se vakcínou začala zabývat v březnu.
Co se však týče samotného získání Sputniku, připouští už i variantu, že by Německo vakcínu nakoupilo bez účasti Evropské unie. Ta smlouvy o nákupu s výrobci ostatních vakcín pro členské státy zprostředkovala. "Umím si velmi dobře představit, že bychom takové smlouvy uzavřeli - a to rychle," nechal se slyšet na konci minulého týdne Jens Spahn.
Rusko a Německo jsou podle něj v "úzkém kontaktu". Nutnost předobjednávek u Rusů zdůrazňuje například durynský premiér Bodo Ramelow (strana Levice). Vláda by to podle něj měla udělat hned. Připomněl přitom Slovensko nebo Maďarsko, které už ruské vakcíny nakoupily, a také Česko, jež se o to "snaží". Sputnik v tuzemsku prosazuje zejména prezident Miloš Zeman.
Primátor Berlína, sociální demokrat Michael Müller, zdůrazňuje, že Německo potřebuje každou vakcínu, kterou může dostat. Bavorský premiér Markus Söder pak apeluje na evropské úřady, aby "nepropásly další šanci" a Sputnik V schválily rychle. Pomalejší rozjezd očkování na kontinentu ve srovnání třeba s Velkou Británií, Spojenými státy nebo Izraelem je v Německu v posledních měsících terčem kritiky.
Ruská vakcína "made in Germany"
Relativně velkou podporu má Sputnik i u veřejnosti, zejména v kontrastu s neoblíbenou AstraZenecou. Pokud by ruskou látku schválila EMA, nechalo by se jí naočkovat 51 procent obyvatel. Sedmatřicet procent Němců ji odmítá, dvanáct procent se ještě nerozhodlo.
Otázkou nicméně zůstává, jestli by Rusové zvládli vyrobit a dodat tolik dávek, aby to v Německu zásadně zlepšilo dostupnost očkování. Tento aspekt zdůrazňuje i ministr zdravotnictví Spahn.
Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, který Sputnik v cizině prodává, uvedl, že když EMA preparát schválí po konci června, mohla by celá EU následně dostat 50 až 100 milionů dávek. Jenže Brusel počítá s tím, že tou dobou bude mít Evropa i bez Sputniku dost vakcín na to, aby naočkovala slíbených 70 procent dospělé populace. Ta jsou zásadní pro dosažení takzvané kolektivní imunity a zásadního zpomalení pandemie.
Dřívější dodávky podle Dmitrijeva přichází v úvahu jedině, když si Sputnik státy objednají bez čekání na EMA. Časově náročný by byl i plánovaný rozjezd výroby Sputniku v Německu, který mezitím potvrdily obě strany. Vyrábět by se látka mohla v závodě ruské společnosti R-Pharm v bavorském Illertissenu.
Vyplatit by se to Němcům mohlo nejspíš hlavně v dlouhodobém horizontu. Kancléřka Merkelová už v minulosti zdůrazňovala, že očkovací kampaň proti covidu-19 nemusí zdaleka skončit letoškem. "Možná budeme muset očkovat ještě mnoho let. Podobně jako u vakcíny proti chřipce, kde se pokaždé očkuje proti nové mutaci viru," uvedla Merkelová během setkání lídrů členských zemí Evropské unie na konci února. Nyní i ona podpořila objednávku Sputniku po vlastní ose, pokud se k ní neodhodlá Brusel.
